Search
16 results for “mwaters”
-
Title - 20260905 Morning Walk
Tags - #date20260905 #filter #filteraubrey #morning #silo #walking
Category - #Walking
-
Title - 20260904.1100
Tags - #acid #bandcamp #bandcampfriday #music #randomelements
Category - #Listening
-
Title - 20260904.1100
Tags - #acid #bandcamp #bandcampfriday #music #randomelements
Category - #Listening
-
https://i.nostr.build/AolgCKecaYFAeoWF.jpg
My #nogood book just arrived and it is packed with extras.
Will be reading this soon.
Thank you @npub12hcytyr8fumy3axde8wgeced523gyp6v6zczqktwuqeaztfc2xzsz3rdp4@momostr.pink -
https://www.europesays.com/cz/202572/ Praha 13 slavnostně otevřela novou mateřskou školu Švestka #ANO #budova #DavidVodrážka #Děti #FINEP #korun #MarcelaPlesníková #Mateřskáškola #Mateřskéškoly #město #městská #Městskáčást #místostarostka #nova #Nové #ODS #Prague #Praha #Praha13 #prostředí #radnice #Rodiče #rodiny #škola #školka #Školky #školy #Služby #sociální #spolupráce #starosta #Vzdělávání
-
https://www.europesays.com/cz/203330/ Mámou po čtyřicítce: Slavné ženy, které rodily později #AnneHathaway #Děti #Entertainment #HilarySwank #Hollywood #JanetJackson #Mateřství #NataliePortman #porod #UměléOplodnění(IVF) #VIP #Zábava
-
1/n
Povídání o Spoďáru. Spoďár je 25 let stará VW T4 Caravelle. Koupil jsem ji za 79.000 CZK v bazaru dotaženou z Německa, vozila tam děti v mateřské škole. A protože nejsem žádný mechanik, jsem pouhý uživatel, nedbal jsem na instinkty, když jsem z bazaru jel přes půl republiky domů. Spoďár byl automat. A to řazení šlo blbě už od okamžiku nákupu. Fakt, že na všech fórech od automatické převodovky zrazovali, jsem samozřejmě zjistil až v okamžiku, kdy už jsem auto měl. Nájezd auta v bazaru byl 297.000 km a nemám důvod tomu nevěřit.První věc byly nové gumy, staré byly tak zpuchřené, že se divím, že jsem dojel domů. Krok číslo dva: oprava převodovky. Popravdě všechny servisy, které jsem na internetu našel a které se specializují na Transportéry, mě vyfakovaly. V Transportercentru mi navrhli výměnu za manuál, nechtěl jsem, bylo to pro mě dost peněz. No, povíme si za chvíli... Převodovku mi repasovali nakonec ve firmě někde u Máchova jezera, dneska už ta firma neexistuje. Byl jsem tam celkem na třech reklamacích, nakonec se dával úplně nový hydroměnič a já konečně jezdil.
Takže repasí převodovky cena vozu zdvojnásobila. A jelo se do normálního servisu. Dělalo se všechno. Klouby, ramena, tlumiče, brzdy, rozvody, zadní stěrač nestíral, spousta drobností. Další na řadě byla kastle. Základní vyvaření dílů, které trpí nejvíc, přelakování. Spoďár začal vypadat k světu.
Po letech po repasi převodovky si auto půjčila moje starší, jela s ním na Moravu. Při cestě zpátky volala, že auto neřadí. Zkrátím to. Z převodovky ukapával olej do vany, bohužel ne pod auto. Až olej vykapal zhruba v době, kdy jsem plánoval výměnu. A převodovka bez oleje co? Neřadí. Olej byl totiž ve vaně spolu se šponami z vydřených ozubených kol. Novou starou automatickou převodovku mi nikdo nechtěl dát, takže nakonec došlo na výměnu za manuál. Ach bože. Plus půlka podvozku, aby všechno pasovalo.
-
1/n
Povídání o Spoďáru. Spoďár je 25 let stará VW T4 Caravelle. Koupil jsem ji za 79.000 CZK v bazaru dotaženou z Německa, vozila tam děti v mateřské škole. A protože nejsem žádný mechanik, jsem pouhý uživatel, nedbal jsem na instinkty, když jsem z bazaru jel přes půl republiky domů. Spoďár byl automat. A to řazení šlo blbě už od okamžiku nákupu. Fakt, že na všech fórech od automatické převodovky zrazovali, jsem samozřejmě zjistil až v okamžiku, kdy už jsem auto měl. Nájezd auta v bazaru byl 297.000 km a nemám důvod tomu nevěřit.První věc byly nové gumy, staré byly tak zpuchřené, že se divím, že jsem dojel domů. Krok číslo dva: oprava převodovky. Popravdě všechny servisy, které jsem na internetu našel a které se specializují na Transportéry, mě vyfakovaly. V Transportercentru mi navrhli výměnu za manuál, nechtěl jsem, bylo to pro mě dost peněz. No, povíme si za chvíli... Převodovku mi repasovali nakonec ve firmě někde u Máchova jezera, dneska už ta firma neexistuje. Byl jsem tam celkem na třech reklamacích, nakonec se dával úplně nový hydroměnič a já konečně jezdil.
Takže repasí převodovky cena vozu zdvojnásobila. A jelo se do normálního servisu. Dělalo se všechno. Klouby, ramena, tlumiče, brzdy, rozvody, zadní stěrač nestíral, spousta drobností. Další na řadě byla kastle. Základní vyvaření dílů, které trpí nejvíc, přelakování. Spoďár začal vypadat k světu.
Po letech po repasi převodovky si auto půjčila moje starší, jela s ním na Moravu. Při cestě zpátky volala, že auto neřadí. Zkrátím to. Z převodovky ukapával olej do vany, bohužel ne pod auto. Až olej vykapal zhruba v době, kdy jsem plánoval výměnu. A převodovka bez oleje co? Neřadí. Olej byl totiž ve vaně spolu se šponami z vydřených ozubených kol. Novou starou automatickou převodovku mi nikdo nechtěl dát, takže nakonec došlo na výměnu za manuál. Ach bože. Plus půlka podvozku, aby všechno pasovalo.
-
1/n
Povídání o Spoďáru. Spoďár je 25 let stará VW T4 Caravelle. Koupil jsem ji za 79.000 CZK v bazaru dotaženou z Německa, vozila tam děti v mateřské škole. A protože nejsem žádný mechanik, jsem pouhý uživatel, nedbal jsem na instinkty, když jsem z bazaru jel přes půl republiky domů. Spoďár byl automat. A to řazení šlo blbě už od okamžiku nákupu. Fakt, že na všech fórech od automatické převodovky zrazovali, jsem samozřejmě zjistil až v okamžiku, kdy už jsem auto měl. Nájezd auta v bazaru byl 297.000 km a nemám důvod tomu nevěřit.První věc byly nové gumy, staré byly tak zpuchřené, že se divím, že jsem dojel domů. Krok číslo dva: oprava převodovky. Popravdě všechny servisy, které jsem na internetu našel a které se specializují na Transportéry, mě vyfakovaly. V Transportercentru mi navrhli výměnu za manuál, nechtěl jsem, bylo to pro mě dost peněz. No, povíme si za chvíli... Převodovku mi repasovali nakonec ve firmě někde u Máchova jezera, dneska už ta firma neexistuje. Byl jsem tam celkem na třech reklamacích, nakonec se dával úplně nový hydroměnič a já konečně jezdil.
Takže repasí převodovky cena vozu zdvojnásobila. A jelo se do normálního servisu. Dělalo se všechno. Klouby, ramena, tlumiče, brzdy, rozvody, zadní stěrač nestíral, spousta drobností. Další na řadě byla kastle. Základní vyvaření dílů, které trpí nejvíc, přelakování. Spoďár začal vypadat k světu.
Po letech po repasi převodovky si auto půjčila moje starší, jela s ním na Moravu. Při cestě zpátky volala, že auto neřadí. Zkrátím to. Z převodovky ukapával olej do vany, bohužel ne pod auto. Až olej vykapal zhruba v době, kdy jsem plánoval výměnu. A převodovka bez oleje co? Neřadí. Olej byl totiž ve vaně spolu se šponami z vydřených ozubených kol. Novou starou automatickou převodovku mi nikdo nechtěl dát, takže nakonec došlo na výměnu za manuál. Ach bože. Plus půlka podvozku, aby všechno pasovalo.
-
1/n
Povídání o Spoďáru. Spoďár je 25 let stará VW T4 Caravelle. Koupil jsem ji za 79.000 CZK v bazaru dotaženou z Německa, vozila tam děti v mateřské škole. A protože nejsem žádný mechanik, jsem pouhý uživatel, nedbal jsem na instinkty, když jsem z bazaru jel přes půl republiky domů. Spoďár byl automat. A to řazení šlo blbě už od okamžiku nákupu. Fakt, že na všech fórech od automatické převodovky zrazovali, jsem samozřejmě zjistil až v okamžiku, kdy už jsem auto měl. Nájezd auta v bazaru byl 297.000 km a nemám důvod tomu nevěřit.První věc byly nové gumy, staré byly tak zpuchřené, že se divím, že jsem dojel domů. Krok číslo dva: oprava převodovky. Popravdě všechny servisy, které jsem na internetu našel a které se specializují na Transportéry, mě vyfakovaly. V Transportercentru mi navrhli výměnu za manuál, nechtěl jsem, bylo to pro mě dost peněz. No, povíme si za chvíli... Převodovku mi repasovali nakonec ve firmě někde u Máchova jezera, dneska už ta firma neexistuje. Byl jsem tam celkem na třech reklamacích, nakonec se dával úplně nový hydroměnič a já konečně jezdil.
Takže repasí převodovky cena vozu zdvojnásobila. A jelo se do normálního servisu. Dělalo se všechno. Klouby, ramena, tlumiče, brzdy, rozvody, zadní stěrač nestíral, spousta drobností. Další na řadě byla kastle. Základní vyvaření dílů, které trpí nejvíc, přelakování. Spoďár začal vypadat k světu.
Po letech po repasi převodovky si auto půjčila moje starší, jela s ním na Moravu. Při cestě zpátky volala, že auto neřadí. Zkrátím to. Z převodovky ukapával olej do vany, bohužel ne pod auto. Až olej vykapal zhruba v době, kdy jsem plánoval výměnu. A převodovka bez oleje co? Neřadí. Olej byl totiž ve vaně spolu se šponami z vydřených ozubených kol. Novou starou automatickou převodovku mi nikdo nechtěl dát, takže nakonec došlo na výměnu za manuál. Ach bože. Plus půlka podvozku, aby všechno pasovalo.
-
1/n
Povídání o Spoďáru. Spoďár je 25 let stará VW T4 Caravelle. Koupil jsem ji za 79.000 CZK v bazaru dotaženou z Německa, vozila tam děti v mateřské škole. A protože nejsem žádný mechanik, jsem pouhý uživatel, nedbal jsem na instinkty, když jsem z bazaru jel přes půl republiky domů. Spoďár byl automat. A to řazení šlo blbě už od okamžiku nákupu. Fakt, že na všech fórech od automatické převodovky zrazovali, jsem samozřejmě zjistil až v okamžiku, kdy už jsem auto měl. Nájezd auta v bazaru byl 297.000 km a nemám důvod tomu nevěřit.První věc byly nové gumy, staré byly tak zpuchřené, že se divím, že jsem dojel domů. Krok číslo dva: oprava převodovky. Popravdě všechny servisy, které jsem na internetu našel a které se specializují na Transportéry, mě vyfakovaly. V Transportercentru mi navrhli výměnu za manuál, nechtěl jsem, bylo to pro mě dost peněz. No, povíme si za chvíli... Převodovku mi repasovali nakonec ve firmě někde u Máchova jezera, dneska už ta firma neexistuje. Byl jsem tam celkem na třech reklamacích, nakonec se dával úplně nový hydroměnič a já konečně jezdil.
Takže repasí převodovky cena vozu zdvojnásobila. A jelo se do normálního servisu. Dělalo se všechno. Klouby, ramena, tlumiče, brzdy, rozvody, zadní stěrač nestíral, spousta drobností. Další na řadě byla kastle. Základní vyvaření dílů, které trpí nejvíc, přelakování. Spoďár začal vypadat k světu.
Po letech po repasi převodovky si auto půjčila moje starší, jela s ním na Moravu. Při cestě zpátky volala, že auto neřadí. Zkrátím to. Z převodovky ukapával olej do vany, bohužel ne pod auto. Až olej vykapal zhruba v době, kdy jsem plánoval výměnu. A převodovka bez oleje co? Neřadí. Olej byl totiž ve vaně spolu se šponami z vydřených ozubených kol. Novou starou automatickou převodovku mi nikdo nechtěl dát, takže nakonec došlo na výměnu za manuál. Ach bože. Plus půlka podvozku, aby všechno pasovalo.
-
Hasiči úspěšně provedli cvičení v budově magistrátu, kde simulovali požár a evakuaci. Další akce se plánují v mateřské škole a dalších lokalitách. Bezpečnost a krizové řízení jsou na prvním místě! #Hasiči #Bezpečnost #Cvičení
👉 Více informací najdete zde:
https://tiskovec.cz/clanky/hasici-si-vyzkouseli-zasah-v-budove-magistratu-cviceni-budou-pokracovat?utm_source=mastodon_social&utm_medium=social&utm_campaign=new_article -
Cesta na Lofoty může koštovat tak 3500 km. Tady od nás. Nebo taky 4000. A nebo i víc. To si totiž na mapě vyznačíte místa, která cestou na sever chcete vidět, a pak zjistíte, že se nedá jet jednoduše, protože v cestě vám stojí fjordy, mnohy zaříznuté do pevniny přes 100 km. Ale vy nechcete být jen v autě za volantem, jedete za dobrodružstvím, takže co. Holt se kousnete a místo 600 km jich ten den ujedete prostě 700.
Jedno z míst, která jsme navštívili, byl ledovec Nigardsbreen. Dojedete autem k mýtné bráně, zaplatíte 100 NOK, tedy asi 227 Kč, dojedete na parkoviště u ledovcového jezera a nestačíte se divit. Snažíme se navštěvovat místa co možná brzy, abychom se vyhnuli lidem, ale tady se nám to úplně nepovedlo. Dva autobusy před námi vyvrhly turisty, Španěly a Brity, a bylo zábavné je pozorovat.
Španělé byli jižani navyklí tak na písek v aréně pro býčí zápasy. Přišli v legínkách a teniskách. Britové byli oblečeni lépe, nicméně jejich průměrný věk sahal někam ke stavbě Hardiánova valu. A tyhle dva zástupy stály frontu u budky, kde fasovaly mačky a cepíny!
Svižně jsme je obešli a vyrazili na trek. Poprchávalo, jako už tradičně, cesta byla viditelná, davy za námi. A jak jsme se vám blížili k ledovci, přituhovalo. A najednou jsme u něj byli, zmáčeni stříkající vodou z řeky, která z ledovce vytékala takovým fofrem, až jsem měl pocit, že vidím, jak ledovec pomalu ubývá. Když tu - Španělé a Britové. Co my ušli, oni se přeplavili lodí. A vedli je praví nepálští šerpové. Stařenky, vláčející cepín a mačky, fifleny v botaskách. Ti Nepálci se vůbec v Norsku angažují.
Nigardsbreen je nejsnáze dostupný ledovec, splaz, vytékající z mateřského ledovce Jostedalsbreen, největšího evropského ledovce vůbec. A je krásně modrý. A voda z něj je modrá, až tyrkysová. A nám se tam líbilo a měli jsme radost, že babičky i fifleny ho také viděly. Jen jsme raději nečekali, až si nasadí mačky a zaseknou cepíny.
