#francoisdubet — Public Fediverse posts

Educação: desafios nas pequenas e médias cidades

https://outraspalavras.net/desigualdades-mundo/educacao-desafios-nas-pequenas-e-medias-cidades/

@krab , děkuju.

1. Hm... No jak popisujeme (euro-unijní nebo jinou) společnost, co měříme, jak popisujeme společenská (sebe)vnímání... To všechno je poněkud složité a je potřeba si trochu ujasnit, co kdo říkáme... Pro mě je (v rozhovoru) obvykle základ, co si o tom myslíš Ty a co si o tom myslím já... Mně připadá, že má smysl v naší společnosti a v našem čase mluvit o meritokratickém mýtu a všímat si, že je v rozporu s nějakým měřitelnými věcmi třeba o mobilitě. A připadá mi, že má smysl mluvit v souvislosti s tím o individualismu, osamění, pohrdání a hněvu... Zatím mi připadalo, že #FrançoisDubet a zde diskutující a já jsme ve vnímání tohoto hodně sladěni. Jak to vidíš Ty?

2. Pohrdání. No tak asi bychom mohli rozlišit, (2a) když mluvíme Ty a já a další mluvíme o sobě a našich, řekněme, morálních standardech a (2b) když popisujeme nebo si představujeme nějaké společenské názory(?) nebo mýty(?) nebo co. Rád bych se s Tebou shodl, že pro Tebe a pro mě je to jasné například v tomto smyslu:

Charta Spojených národů https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-30?text=v%C3%ADru%20v%20z%C3%A1kladn%C3%AD%20lidsk%C3%A1%20pr%C3%A1va%2C%20v%20d%C5%AFstojnost%20a%20hodnotu%20lidsk%C3%A9%20osobnosti :

Věřím v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti.

Nebo v tomto smyslu: https://chaos.social/@kattascha/115415812406583645 :

Pro mě je to známka skutečného společenského pokroku. Že se nám podařilo vybudovat systém, kde peníze - alespoň do určité míry - už neurčují důstojnost a život člověka. Přál bych si, aby takových věcí bylo více. A ne méně 🤝.

#tg765476070🧵

@krab , děkuju.

1. Hm... No jak popisujeme (euro-unijní nebo jinou) společnost, co měříme, jak popisujeme společenská (sebe)vnímání... To všechno je poněkud složité a je potřeba si trochu ujasnit, co kdo říkáme... Pro mě je (v rozhovoru) obvykle základ, co si o tom myslíš Ty a co si o tom myslím já... Mně připadá, že má smysl v naší společnosti a v našem čase mluvit o meritokratickém mýtu a všímat si, že je v rozporu s nějakým měřitelnými věcmi třeba o mobilitě. A připadá mi, že má smysl mluvit v souvislosti s tím o individualismu, osamění, pohrdání a hněvu... Zatím mi připadalo, že #FrançoisDubet a zde diskutující a já jsme ve vnímání tohoto hodně sladěni. Jak to vidíš Ty?

2. Pohrdání. No tak asi bychom mohli rozlišit, (2a) když mluvíme Ty a já a další mluvíme o sobě a našich, řekněme, morálních standardech a (2b) když popisujeme nebo si představujeme nějaké společenské názory(?) nebo mýty(?) nebo co. Rád bych se s Tebou shodl, že pro Tebe a pro mě je to jasné například v tomto smyslu:

Charta Spojených národů https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-30?text=v%C3%ADru%20v%20z%C3%A1kladn%C3%AD%20lidsk%C3%A1%20pr%C3%A1va%2C%20v%20d%C5%AFstojnost%20a%20hodnotu%20lidsk%C3%A9%20osobnosti :

Věřím v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti.

Nebo v tomto smyslu: https://chaos.social/@kattascha/115415812406583645 :

Pro mě je to známka skutečného společenského pokroku. Že se nám podařilo vybudovat systém, kde peníze - alespoň do určité míry - už neurčují důstojnost a život člověka. Přál bych si, aby takových věcí bylo více. A ne méně 🤝.

#tg765476070🧵

@krab , děkuju.

1. Hm... No jak popisujeme (euro-unijní nebo jinou) společnost, co měříme, jak popisujeme společenská (sebe)vnímání... To všechno je poněkud složité a je potřeba si trochu ujasnit, co kdo říkáme... Pro mě je (v rozhovoru) obvykle základ, co si o tom myslíš Ty a co si o tom myslím já... Mně připadá, že má smysl v naší společnosti a v našem čase mluvit o meritokratickém mýtu a všímat si, že je v rozporu s nějakým měřitelnými věcmi třeba o mobilitě. A připadá mi, že má smysl mluvit v souvislosti s tím o individualismu, osamění, pohrdání a hněvu... Zatím mi připadalo, že #FrançoisDubet a zde diskutující a já jsme ve vnímání tohoto hodně sladěni. Jak to vidíš Ty?

2. Pohrdání. No tak asi bychom mohli rozlišit, (2a) když mluvíme Ty a já a další mluvíme o sobě a našich, řekněme, morálních standardech a (2b) když popisujeme nebo si představujeme nějaké společenské názory(?) nebo mýty(?) nebo co. Rád bych se s Tebou shodl, že pro Tebe a pro mě je to jasné například v tomto smyslu:

Charta Spojených národů https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-30?text=v%C3%ADru%20v%20z%C3%A1kladn%C3%AD%20lidsk%C3%A1%20pr%C3%A1va%2C%20v%20d%C5%AFstojnost%20a%20hodnotu%20lidsk%C3%A9%20osobnosti :

Věřím v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti.

Nebo v tomto smyslu: https://chaos.social/@kattascha/115415812406583645 :

Pro mě je to známka skutečného společenského pokroku. Že se nám podařilo vybudovat systém, kde peníze - alespoň do určité míry - už neurčují důstojnost a život člověka. Přál bych si, aby takových věcí bylo více. A ne méně 🤝.

#tg765476070🧵

@krab , děkuju.

1. Hm... No jak popisujeme (euro-unijní nebo jinou) společnost, co měříme, jak popisujeme společenská (sebe)vnímání... To všechno je poněkud složité a je potřeba si trochu ujasnit, co kdo říkáme... Pro mě je (v rozhovoru) obvykle základ, co si o tom myslíš Ty a co si o tom myslím já... Mně připadá, že má smysl v naší společnosti a v našem čase mluvit o meritokratickém mýtu a všímat si, že je v rozporu s nějakým měřitelnými věcmi třeba o mobilitě. A připadá mi, že má smysl mluvit v souvislosti s tím o individualismu, osamění, pohrdání a hněvu... Zatím mi připadalo, že #FrançoisDubet a zde diskutující a já jsme ve vnímání tohoto hodně sladěni. Jak to vidíš Ty?

2. Pohrdání. No tak asi bychom mohli rozlišit, (2a) když mluvíme Ty a já a další mluvíme o sobě a našich, řekněme, morálních standardech a (2b) když popisujeme nebo si představujeme nějaké společenské názory(?) nebo mýty(?) nebo co. Rád bych se s Tebou shodl, že pro Tebe a pro mě je to jasné například v tomto smyslu:

Charta Spojených národů https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-30?text=v%C3%ADru%20v%20z%C3%A1kladn%C3%AD%20lidsk%C3%A1%20pr%C3%A1va%2C%20v%20d%C5%AFstojnost%20a%20hodnotu%20lidsk%C3%A9%20osobnosti :

Věřím v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti.

Nebo v tomto smyslu: https://chaos.social/@kattascha/115415812406583645 :

Pro mě je to známka skutečného společenského pokroku. Že se nám podařilo vybudovat systém, kde peníze - alespoň do určité míry - už neurčují důstojnost a život člověka. Přál bych si, aby takových věcí bylo více. A ne méně 🤝.

#tg765476070🧵

@krab , děkuju.

1. Hm... No jak popisujeme (euro-unijní nebo jinou) společnost, co měříme, jak popisujeme společenská (sebe)vnímání... To všechno je poněkud složité a je potřeba si trochu ujasnit, co kdo říkáme... Pro mě je (v rozhovoru) obvykle základ, co si o tom myslíš Ty a co si o tom myslím já... Mně připadá, že má smysl v naší společnosti a v našem čase mluvit o meritokratickém mýtu a všímat si, že je v rozporu s nějakým měřitelnými věcmi třeba o mobilitě. A připadá mi, že má smysl mluvit v souvislosti s tím o individualismu, osamění, pohrdání a hněvu... Zatím mi připadalo, že #FrançoisDubet a zde diskutující a já jsme ve vnímání tohoto hodně sladěni. Jak to vidíš Ty?

2. Pohrdání. No tak asi bychom mohli rozlišit, (2a) když mluvíme Ty a já a další mluvíme o sobě a našich, řekněme, morálních standardech a (2b) když popisujeme nebo si představujeme nějaké společenské názory(?) nebo mýty(?) nebo co. Rád bych se s Tebou shodl, že pro Tebe a pro mě je to jasné například v tomto smyslu:

Charta Spojených národů https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-30?text=v%C3%ADru%20v%20z%C3%A1kladn%C3%AD%20lidsk%C3%A1%20pr%C3%A1va%2C%20v%20d%C5%AFstojnost%20a%20hodnotu%20lidsk%C3%A9%20osobnosti :

Věřím v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti.

Nebo v tomto smyslu: https://chaos.social/@kattascha/115415812406583645 :

Pro mě je to známka skutečného společenského pokroku. Že se nám podařilo vybudovat systém, kde peníze - alespoň do určité míry - už neurčují důstojnost a život člověka. Přál bych si, aby takových věcí bylo více. A ne méně 🤝.

#tg765476070🧵

@krab , děkuju. Jasně, neexistuje zaručená cesta k úspěchu.

Tady v tom tématu ( #FrançoisDubet -#CarolineDeGruyter #tg765476070 ) jde o to, že když je věřeno v individuální zásluhovost úspěchu (meritokratický mýtus), vede to k tomu, že na neúspěšné je hleděno s pohrdáním - jsou to 'loosers'. Jde o to, jak falešný(!) meritokratický mýtus vyvolává ve společnosti emoce pohrdání a hněvu.

#tg765476070🧵

@krab , děkuju. Jasně, neexistuje zaručená cesta k úspěchu.

Tady v tom tématu ( #FrançoisDubet -#CarolineDeGruyter #tg765476070 ) jde o to, že když je věřeno v individuální zásluhovost úspěchu (meritokratický mýtus), vede to k tomu, že na neúspěšné je hleděno s pohrdáním - jsou to 'loosers'. Jde o to, jak falešný(!) meritokratický mýtus vyvolává ve společnosti emoce pohrdání a hněvu.

#tg765476070🧵

@krab , děkuju. Jasně, neexistuje zaručená cesta k úspěchu.

Tady v tom tématu ( #FrançoisDubet -#CarolineDeGruyter #tg765476070 ) jde o to, že když je věřeno v individuální zásluhovost úspěchu (meritokratický mýtus), vede to k tomu, že na neúspěšné je hleděno s pohrdáním - jsou to 'loosers'. Jde o to, jak falešný(!) meritokratický mýtus vyvolává ve společnosti emoce pohrdání a hněvu.

#tg765476070🧵

@krab , děkuju. Jasně, neexistuje zaručená cesta k úspěchu.

Tady v tom tématu ( #FrançoisDubet -#CarolineDeGruyter #tg765476070 ) jde o to, že když je věřeno v individuální zásluhovost úspěchu (meritokratický mýtus), vede to k tomu, že na neúspěšné je hleděno s pohrdáním - jsou to 'loosers'. Jde o to, jak falešný(!) meritokratický mýtus vyvolává ve společnosti emoce pohrdání a hněvu.

#tg765476070🧵

@krab , děkuju. Jasně, neexistuje zaručená cesta k úspěchu.

Tady v tom tématu ( #FrançoisDubet -#CarolineDeGruyter #tg765476070 ) jde o to, že když je věřeno v individuální zásluhovost úspěchu (meritokratický mýtus), vede to k tomu, že na neúspěšné je hleděno s pohrdáním - jsou to 'loosers'. Jde o to, jak falešný(!) meritokratický mýtus vyvolává ve společnosti emoce pohrdání a hněvu.

#tg765476070🧵

Tous inégaux, tous singuliers - Všichni nerovní, všichni jedineční

#FrançoisDubet

Všichni za jednoho, jeden za všechny – byla doba, kdy třídní solidarita připomínala více či méně motto mušketýrů. Sociální nerovnosti se však nejen prohlubují, ale také mění svou povahu. Zatímco dříve třídní nerovnosti formovaly konflikty, sociální hnutí, politický život, kolektivní identity a principy solidarity, dnes se nerovnosti znásobují a individualizují. Všichni jsme nerovní a jedineční. Jak konstatuje François Dubet, nerovnosti nás spíše rozdělují, než spojují. Cítíme se privilegovaní, znevýhodnění, diskriminovaní nebo opovrhovaní „jako“: jako zaměstnanci, jako lidé v nejistém postavení, jako mladí, staří, ženy, imigranti atd. Tyto mnohonásobné nerovnosti jsou o to bolestivější, že přistoupení k ideálu rovných příležitostí nás vede k tomu, že jsme zodpovědní za to, co se nám děje, a že si myslíme, že ostatní „si zaslouží“ nerovnosti, kterým jsou vystaveni. Tento esej se věnuje analýze tohoto nového režimu nerovností a způsobu, jakým představuje výzvu pro politiku. Jedná se totiž o zásadní otázku, zejména pro levici: jak může tábor, který sjednocoval a zastupoval relativně homogenní třídní nerovnosti, dokázat zastupovat tyto jedinečné nerovnosti? Jak znovu vybudovat solidaritu? François Dubet se nesnaží odpovědět na tuto otázku, ale dokazuje, že pouze sociologický výzkum může pomoci pochopit současnou společnost a její výzvy. François Dubet je emeritním profesorem sociologie na univerzitě Bordeaux II a ředitelem studií na EHESS. Vydal zejména knihy Les Places et les Chances (2010), La Préférence pour l’inégalité (2014) a Le Temps des passions tristes (2019) v nakladatelství Seuil. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků a je považován za jednoho z nejvýznamnějších francouzských sociologů.

#tg765476070🧵

Tous inégaux, tous singuliers - Všichni nerovní, všichni jedineční

#FrançoisDubet

Všichni za jednoho, jeden za všechny – byla doba, kdy třídní solidarita připomínala více či méně motto mušketýrů. Sociální nerovnosti se však nejen prohlubují, ale také mění svou povahu. Zatímco dříve třídní nerovnosti formovaly konflikty, sociální hnutí, politický život, kolektivní identity a principy solidarity, dnes se nerovnosti znásobují a individualizují. Všichni jsme nerovní a jedineční. Jak konstatuje François Dubet, nerovnosti nás spíše rozdělují, než spojují. Cítíme se privilegovaní, znevýhodnění, diskriminovaní nebo opovrhovaní „jako“: jako zaměstnanci, jako lidé v nejistém postavení, jako mladí, staří, ženy, imigranti atd. Tyto mnohonásobné nerovnosti jsou o to bolestivější, že přistoupení k ideálu rovných příležitostí nás vede k tomu, že jsme zodpovědní za to, co se nám děje, a že si myslíme, že ostatní „si zaslouží“ nerovnosti, kterým jsou vystaveni. Tento esej se věnuje analýze tohoto nového režimu nerovností a způsobu, jakým představuje výzvu pro politiku. Jedná se totiž o zásadní otázku, zejména pro levici: jak může tábor, který sjednocoval a zastupoval relativně homogenní třídní nerovnosti, dokázat zastupovat tyto jedinečné nerovnosti? Jak znovu vybudovat solidaritu? François Dubet se nesnaží odpovědět na tuto otázku, ale dokazuje, že pouze sociologický výzkum může pomoci pochopit současnou společnost a její výzvy. François Dubet je emeritním profesorem sociologie na univerzitě Bordeaux II a ředitelem studií na EHESS. Vydal zejména knihy Les Places et les Chances (2010), La Préférence pour l’inégalité (2014) a Le Temps des passions tristes (2019) v nakladatelství Seuil. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků a je považován za jednoho z nejvýznamnějších francouzských sociologů.

#tg765476070🧵

Tous inégaux, tous singuliers - Všichni nerovní, všichni jedineční

#FrançoisDubet

Všichni za jednoho, jeden za všechny – byla doba, kdy třídní solidarita připomínala více či méně motto mušketýrů. Sociální nerovnosti se však nejen prohlubují, ale také mění svou povahu. Zatímco dříve třídní nerovnosti formovaly konflikty, sociální hnutí, politický život, kolektivní identity a principy solidarity, dnes se nerovnosti znásobují a individualizují. Všichni jsme nerovní a jedineční. Jak konstatuje François Dubet, nerovnosti nás spíše rozdělují, než spojují. Cítíme se privilegovaní, znevýhodnění, diskriminovaní nebo opovrhovaní „jako“: jako zaměstnanci, jako lidé v nejistém postavení, jako mladí, staří, ženy, imigranti atd. Tyto mnohonásobné nerovnosti jsou o to bolestivější, že přistoupení k ideálu rovných příležitostí nás vede k tomu, že jsme zodpovědní za to, co se nám děje, a že si myslíme, že ostatní „si zaslouží“ nerovnosti, kterým jsou vystaveni. Tento esej se věnuje analýze tohoto nového režimu nerovností a způsobu, jakým představuje výzvu pro politiku. Jedná se totiž o zásadní otázku, zejména pro levici: jak může tábor, který sjednocoval a zastupoval relativně homogenní třídní nerovnosti, dokázat zastupovat tyto jedinečné nerovnosti? Jak znovu vybudovat solidaritu? François Dubet se nesnaží odpovědět na tuto otázku, ale dokazuje, že pouze sociologický výzkum může pomoci pochopit současnou společnost a její výzvy. François Dubet je emeritním profesorem sociologie na univerzitě Bordeaux II a ředitelem studií na EHESS. Vydal zejména knihy Les Places et les Chances (2010), La Préférence pour l’inégalité (2014) a Le Temps des passions tristes (2019) v nakladatelství Seuil. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků a je považován za jednoho z nejvýznamnějších francouzských sociologů.

#tg765476070🧵

Tous inégaux, tous singuliers - Všichni nerovní, všichni jedineční

#FrançoisDubet

Všichni za jednoho, jeden za všechny – byla doba, kdy třídní solidarita připomínala více či méně motto mušketýrů. Sociální nerovnosti se však nejen prohlubují, ale také mění svou povahu. Zatímco dříve třídní nerovnosti formovaly konflikty, sociální hnutí, politický život, kolektivní identity a principy solidarity, dnes se nerovnosti znásobují a individualizují. Všichni jsme nerovní a jedineční. Jak konstatuje François Dubet, nerovnosti nás spíše rozdělují, než spojují. Cítíme se privilegovaní, znevýhodnění, diskriminovaní nebo opovrhovaní „jako“: jako zaměstnanci, jako lidé v nejistém postavení, jako mladí, staří, ženy, imigranti atd. Tyto mnohonásobné nerovnosti jsou o to bolestivější, že přistoupení k ideálu rovných příležitostí nás vede k tomu, že jsme zodpovědní za to, co se nám děje, a že si myslíme, že ostatní „si zaslouží“ nerovnosti, kterým jsou vystaveni. Tento esej se věnuje analýze tohoto nového režimu nerovností a způsobu, jakým představuje výzvu pro politiku. Jedná se totiž o zásadní otázku, zejména pro levici: jak může tábor, který sjednocoval a zastupoval relativně homogenní třídní nerovnosti, dokázat zastupovat tyto jedinečné nerovnosti? Jak znovu vybudovat solidaritu? François Dubet se nesnaží odpovědět na tuto otázku, ale dokazuje, že pouze sociologický výzkum může pomoci pochopit současnou společnost a její výzvy. François Dubet je emeritním profesorem sociologie na univerzitě Bordeaux II a ředitelem studií na EHESS. Vydal zejména knihy Les Places et les Chances (2010), La Préférence pour l’inégalité (2014) a Le Temps des passions tristes (2019) v nakladatelství Seuil. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků a je považován za jednoho z nejvýznamnějších francouzských sociologů.

#tg765476070🧵

Tous inégaux, tous singuliers - Všichni nerovní, všichni jedineční

#FrançoisDubet

Všichni za jednoho, jeden za všechny – byla doba, kdy třídní solidarita připomínala více či méně motto mušketýrů. Sociální nerovnosti se však nejen prohlubují, ale také mění svou povahu. Zatímco dříve třídní nerovnosti formovaly konflikty, sociální hnutí, politický život, kolektivní identity a principy solidarity, dnes se nerovnosti znásobují a individualizují. Všichni jsme nerovní a jedineční. Jak konstatuje François Dubet, nerovnosti nás spíše rozdělují, než spojují. Cítíme se privilegovaní, znevýhodnění, diskriminovaní nebo opovrhovaní „jako“: jako zaměstnanci, jako lidé v nejistém postavení, jako mladí, staří, ženy, imigranti atd. Tyto mnohonásobné nerovnosti jsou o to bolestivější, že přistoupení k ideálu rovných příležitostí nás vede k tomu, že jsme zodpovědní za to, co se nám děje, a že si myslíme, že ostatní „si zaslouží“ nerovnosti, kterým jsou vystaveni. Tento esej se věnuje analýze tohoto nového režimu nerovností a způsobu, jakým představuje výzvu pro politiku. Jedná se totiž o zásadní otázku, zejména pro levici: jak může tábor, který sjednocoval a zastupoval relativně homogenní třídní nerovnosti, dokázat zastupovat tyto jedinečné nerovnosti? Jak znovu vybudovat solidaritu? François Dubet se nesnaží odpovědět na tuto otázku, ale dokazuje, že pouze sociologický výzkum může pomoci pochopit současnou společnost a její výzvy. François Dubet je emeritním profesorem sociologie na univerzitě Bordeaux II a ředitelem studií na EHESS. Vydal zejména knihy Les Places et les Chances (2010), La Préférence pour l’inégalité (2014) a Le Temps des passions tristes (2019) v nakladatelství Seuil. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků a je považován za jednoho z nejvýznamnějších francouzských sociologů.

#tg765476070🧵

#FrançoisDubet 🔒 https://www.lemonde.fr/idees/article/2025/09/30/francois-dubet-sociologue-le-mepris-est-le-carburant-emotionnel-des-populismes_6643660_3232.html 🔓 https://archive.li/zr05X . O své knize « Le Mépris. Emotion collective, passion politique » mluví sám v rozhovoru s #AnneChemin . Jestlli tomu dobře rozumím, tak mluví, jak o pocitu "je mnou pohrdáno", tak o pocitu "pohrdám".

#tg765476070🧵 @_peteraaaa @VojtechHorky

#FrançoisDubet 🔒 https://www.lemonde.fr/idees/article/2025/09/30/francois-dubet-sociologue-le-mepris-est-le-carburant-emotionnel-des-populismes_6643660_3232.html 🔓 https://archive.li/zr05X . O své knize « Le Mépris. Emotion collective, passion politique » mluví sám v rozhovoru s #AnneChemin . Jestlli tomu dobře rozumím, tak mluví, jak o pocitu "je mnou pohrdáno", tak o pocitu "pohrdám".

#tg765476070🧵 @_peteraaaa @VojtechHorky

#FrançoisDubet 🔒 https://www.lemonde.fr/idees/article/2025/09/30/francois-dubet-sociologue-le-mepris-est-le-carburant-emotionnel-des-populismes_6643660_3232.html 🔓 https://archive.li/zr05X . O své knize « Le Mépris. Emotion collective, passion politique » mluví sám v rozhovoru s #AnneChemin . Jestlli tomu dobře rozumím, tak mluví, jak o pocitu "je mnou pohrdáno", tak o pocitu "pohrdám".

#tg765476070🧵 @_peteraaaa @VojtechHorky

#FrançoisDubet 🔒 https://www.lemonde.fr/idees/article/2025/09/30/francois-dubet-sociologue-le-mepris-est-le-carburant-emotionnel-des-populismes_6643660_3232.html 🔓 https://archive.li/zr05X . O své knize « Le Mépris. Emotion collective, passion politique » mluví sám v rozhovoru s #AnneChemin . Jestlli tomu dobře rozumím, tak mluví, jak o pocitu "je mnou pohrdáno", tak o pocitu "pohrdám".

#tg765476070🧵 @_peteraaaa @VojtechHorky

#FrançoisDubet 🔒 https://www.lemonde.fr/idees/article/2025/09/30/francois-dubet-sociologue-le-mepris-est-le-carburant-emotionnel-des-populismes_6643660_3232.html 🔓 https://archive.li/zr05X . O své knize « Le Mépris. Emotion collective, passion politique » mluví sám v rozhovoru s #AnneChemin . Jestlli tomu dobře rozumím, tak mluví, jak o pocitu "je mnou pohrdáno", tak o pocitu "pohrdám".

#tg765476070🧵 @_peteraaaa @VojtechHorky

<- @VojtechHorky @_peteraaaa , děkuju. Oboje je pravda. Existuje totiž propastný rozdíl mezi tím, jak to je a jak je to vnímáno. Nejen v téhle záležitosti, řekněme, mobility.

(Podle mě, ten #FrançoisDubet - a ani #CarolineDeGruyter - nejsou blbečci.)

Jeho myšlenka: personalizace prožitku nerovnosti. Hrubě: Dřív dělník "věděl, že je míň", ale bylo to kolektivní - třídní. Teď je na něj hleděno (a on to tak prožívá?), že je 'looser'.

Toto pozorování se nijak netluče s tím, že "objektivní ukazatele" se zhoršují.

#tg765476070🧵

<- @VojtechHorky @_peteraaaa , děkuju. Oboje je pravda. Existuje totiž propastný rozdíl mezi tím, jak to je a jak je to vnímáno. Nejen v téhle záležitosti, řekněme, mobility.

(Podle mě, ten #FrançoisDubet - a ani #CarolineDeGruyter - nejsou blbečci.)

Jeho myšlenka: personalizace prožitku nerovnosti. Hrubě: Dřív dělník "věděl, že je míň", ale bylo to kolektivní - třídní. Teď je na něj hleděno (a on to tak prožívá?), že je 'looser'.

Toto pozorování se nijak netluče s tím, že "objektivní ukazatele" se zhoršují.

#tg765476070🧵

<- @VojtechHorky @_peteraaaa , děkuju. Oboje je pravda. Existuje totiž propastný rozdíl mezi tím, jak to je a jak je to vnímáno. Nejen v téhle záležitosti, řekněme, mobility.

(Podle mě, ten #FrançoisDubet - a ani #CarolineDeGruyter - nejsou blbečci.)

Jeho myšlenka: personalizace prožitku nerovnosti. Hrubě: Dřív dělník "věděl, že je míň", ale bylo to kolektivní - třídní. Teď je na něj hleděno (a on to tak prožívá?), že je 'looser'.

Toto pozorování se nijak netluče s tím, že "objektivní ukazatele" se zhoršují.

#tg765476070🧵

<- @VojtechHorky @_peteraaaa , děkuju. Oboje je pravda. Existuje totiž propastný rozdíl mezi tím, jak to je a jak je to vnímáno. Nejen v téhle záležitosti, řekněme, mobility.

(Podle mě, ten #FrançoisDubet - a ani #CarolineDeGruyter - nejsou blbečci.)

Jeho myšlenka: personalizace prožitku nerovnosti. Hrubě: Dřív dělník "věděl, že je míň", ale bylo to kolektivní - třídní. Teď je na něj hleděno (a on to tak prožívá?), že je 'looser'.

Toto pozorování se nijak netluče s tím, že "objektivní ukazatele" se zhoršují.

#tg765476070🧵

<- @VojtechHorky @_peteraaaa , děkuju. Oboje je pravda. Existuje totiž propastný rozdíl mezi tím, jak to je a jak je to vnímáno. Nejen v téhle záležitosti, řekněme, mobility.

(Podle mě, ten #FrançoisDubet - a ani #CarolineDeGruyter - nejsou blbečci.)

Jeho myšlenka: personalizace prožitku nerovnosti. Hrubě: Dřív dělník "věděl, že je míň", ale bylo to kolektivní - třídní. Teď je na něj hleděno (a on to tak prožívá?), že je 'looser'.

Toto pozorování se nijak netluče s tím, že "objektivní ukazatele" se zhoršují.

#tg765476070🧵

V tomhle tútu https://social.sciences.re/@cneff/115293777734346552 je odkaz na tenhle článek https://www.lemonde.fr/idees/article/2025/09/30/francois-dubet-sociologue-le-mepris-est-le-carburant-emotionnel-des-populismes_6643660_3232.html , kde #FrançoisDubet mluví o své knize o "pohrdání". https://cs.wiktionary.org/wiki/m%C3%A9pris . @askihk

V tomhle tútu https://social.sciences.re/@cneff/115293777734346552 je odkaz na tenhle článek https://www.lemonde.fr/idees/article/2025/09/30/francois-dubet-sociologue-le-mepris-est-le-carburant-emotionnel-des-populismes_6643660_3232.html , kde #FrançoisDubet mluví o své knize o "pohrdání". https://cs.wiktionary.org/wiki/m%C3%A9pris . @askihk

V tomhle tútu https://social.sciences.re/@cneff/115293777734346552 je odkaz na tenhle článek https://www.lemonde.fr/idees/article/2025/09/30/francois-dubet-sociologue-le-mepris-est-le-carburant-emotionnel-des-populismes_6643660_3232.html , kde #FrançoisDubet mluví o své knize o "pohrdání". https://cs.wiktionary.org/wiki/m%C3%A9pris . @askihk

V tomhle tútu https://social.sciences.re/@cneff/115293777734346552 je odkaz na tenhle článek https://www.lemonde.fr/idees/article/2025/09/30/francois-dubet-sociologue-le-mepris-est-le-carburant-emotionnel-des-populismes_6643660_3232.html , kde #FrançoisDubet mluví o své knize o "pohrdání". https://cs.wiktionary.org/wiki/m%C3%A9pris . @askihk

V tomhle tútu https://social.sciences.re/@cneff/115293777734346552 je odkaz na tenhle článek https://www.lemonde.fr/idees/article/2025/09/30/francois-dubet-sociologue-le-mepris-est-le-carburant-emotionnel-des-populismes_6643660_3232.html , kde #FrançoisDubet mluví o své knize o "pohrdání". https://cs.wiktionary.org/wiki/m%C3%A9pris . @askihk

#FrançoisDubet, sociologue : « Le mépris est le carburant émotionnel des populismes » #lemonde
https://www.lemonde.fr/idees/article/2025/09/30/francois-dubet-sociologue-le-mepris-est-le-carburant-emotionnel-des-populismes_6643660_3232.html

#FrançoisDubet, sociologue : « Le mépris est le carburant émotionnel des populismes » #lemonde
https://www.lemonde.fr/idees/article/2025/09/30/francois-dubet-sociologue-le-mepris-est-le-carburant-emotionnel-des-populismes_6643660_3232.html

#FrançoisDubet, sociologue : « Le mépris est le carburant émotionnel des populismes » #lemonde
https://www.lemonde.fr/idees/article/2025/09/30/francois-dubet-sociologue-le-mepris-est-le-carburant-emotionnel-des-populismes_6643660_3232.html

#FrançoisDubet, sociologue : « Le mépris est le carburant émotionnel des populismes » #lemonde
https://www.lemonde.fr/idees/article/2025/09/30/francois-dubet-sociologue-le-mepris-est-le-carburant-emotionnel-des-populismes_6643660_3232.html

#FrançoisDubet, sociologue : « Le mépris est le carburant émotionnel des populismes » #lemonde
https://www.lemonde.fr/idees/article/2025/09/30/francois-dubet-sociologue-le-mepris-est-le-carburant-emotionnel-des-populismes_6643660_3232.html