home.social

#prace — Public Fediverse posts

Live and recent posts from across the Fediverse tagged #prace, aggregated by home.social.

  1. Řekne-li se “první máj”, ozve se v nás s fatální nutností něco z toho dvojího:
    buď že “je první máj, je lásky čas”,
    nebo že je Svátek práce.
    Člověk by řekl, že láska a práce se spolu nerýmují. Dívám se na zahrádku, kde kos pískaje a zrovna řiče radostí tvrdí, že je lásky čas; zítra nebo pozítří se mu vyklube v hnízdě čtyři nebo pět ochmýřených, hlavatých a pro jeho oči velmi krásných mláďat, a pro milého povykujícího kosa začne se cosi, čemu bychom my lidé řekli zatracená dřina; od úsvitu do večera bude tahat ze země červy, ukusovat křídla běláskům a lovit mouchy, aby to vše cpal do těch pištících a malinkých oblud, které velice živě dokazují, že byl lásky čas.

    Od lásky k práci není daleko; je jen ptačí skok od nadšeného stvoření života k trpělivému a poněkud prozaickému udržování života. Mohlo by se říci, že práce je zrozena láskou. Kdybychom se i ve svých sociálních cílech trochu více řídili přírodou, poskakovali by tohoto svátečního dne slavnostní řečníci, podobni černým kosům, na své estrádě a mluvili by, chvílemi pěkně hvízdajíce a zpívajíce zplna hrdla, asi takto:

    “Je to dřina, živit sebe a jiné; je to sháňka, co? Ale co chcete, život je zatracený dar; musíme za něj platit. Platíme za něj prací, starostmi a sem tam nějakou bolestí; co platno, život je drahá věc, která nám nepřijde lacino. Chceme-li tu dnes pěkně a pořádně oslavovat práci, musíme oslavovat hlavně to, co si za ni kupujeme; měli bychom dnes slavit a velebit život; měli bychom slavit těžký a podivuhodný fakt, že chválabohu jsme na světě.
    [...]
    Nemohu toho už smlčet: je to láska, co nám nadrobila život a veškeru jeho dřinu; v jádře sténáme pod těžkým břemenem lásky. Přátelé, v tento veliký svátek musíme mluvit o lásce.”
    Avšak v tu chvíli černý řečník dostává skutečná křídla a místo na estrádě poskakuje na kvetoucí větévce jabloňové. Je to jen hvízdající kos; a jeho májová písnička zní příliš daleko od lidských zástupů.

    kapkacapka.cz/2017/04/zpev-kos

    #KarelCapek #Capek #laska #prace #prvnimaj

  2. Řekne-li se “první máj”, ozve se v nás s fatální nutností něco z toho dvojího:
    buď že “je první máj, je lásky čas”,
    nebo že je Svátek práce.
    Člověk by řekl, že láska a práce se spolu nerýmují. Dívám se na zahrádku, kde kos pískaje a zrovna řiče radostí tvrdí, že je lásky čas; zítra nebo pozítří se mu vyklube v hnízdě čtyři nebo pět ochmýřených, hlavatých a pro jeho oči velmi krásných mláďat, a pro milého povykujícího kosa začne se cosi, čemu bychom my lidé řekli zatracená dřina; od úsvitu do večera bude tahat ze země červy, ukusovat křídla běláskům a lovit mouchy, aby to vše cpal do těch pištících a malinkých oblud, které velice živě dokazují, že byl lásky čas.

    Od lásky k práci není daleko; je jen ptačí skok od nadšeného stvoření života k trpělivému a poněkud prozaickému udržování života. Mohlo by se říci, že práce je zrozena láskou. Kdybychom se i ve svých sociálních cílech trochu více řídili přírodou, poskakovali by tohoto svátečního dne slavnostní řečníci, podobni černým kosům, na své estrádě a mluvili by, chvílemi pěkně hvízdajíce a zpívajíce zplna hrdla, asi takto:

    “Je to dřina, živit sebe a jiné; je to sháňka, co? Ale co chcete, život je zatracený dar; musíme za něj platit. Platíme za něj prací, starostmi a sem tam nějakou bolestí; co platno, život je drahá věc, která nám nepřijde lacino. Chceme-li tu dnes pěkně a pořádně oslavovat práci, musíme oslavovat hlavně to, co si za ni kupujeme; měli bychom dnes slavit a velebit život; měli bychom slavit těžký a podivuhodný fakt, že chválabohu jsme na světě.
    [...]
    Nemohu toho už smlčet: je to láska, co nám nadrobila život a veškeru jeho dřinu; v jádře sténáme pod těžkým břemenem lásky. Přátelé, v tento veliký svátek musíme mluvit o lásce.”
    Avšak v tu chvíli černý řečník dostává skutečná křídla a místo na estrádě poskakuje na kvetoucí větévce jabloňové. Je to jen hvízdající kos; a jeho májová písnička zní příliš daleko od lidských zástupů.

    kapkacapka.cz/2017/04/zpev-kos

    #KarelCapek #Capek #laska #prace #prvnimaj

  3. Řekne-li se “první máj”, ozve se v nás s fatální nutností něco z toho dvojího:
    buď že “je první máj, je lásky čas”,
    nebo že je Svátek práce.
    Člověk by řekl, že láska a práce se spolu nerýmují. Dívám se na zahrádku, kde kos pískaje a zrovna řiče radostí tvrdí, že je lásky čas; zítra nebo pozítří se mu vyklube v hnízdě čtyři nebo pět ochmýřených, hlavatých a pro jeho oči velmi krásných mláďat, a pro milého povykujícího kosa začne se cosi, čemu bychom my lidé řekli zatracená dřina; od úsvitu do večera bude tahat ze země červy, ukusovat křídla běláskům a lovit mouchy, aby to vše cpal do těch pištících a malinkých oblud, které velice živě dokazují, že byl lásky čas.

    Od lásky k práci není daleko; je jen ptačí skok od nadšeného stvoření života k trpělivému a poněkud prozaickému udržování života. Mohlo by se říci, že práce je zrozena láskou. Kdybychom se i ve svých sociálních cílech trochu více řídili přírodou, poskakovali by tohoto svátečního dne slavnostní řečníci, podobni černým kosům, na své estrádě a mluvili by, chvílemi pěkně hvízdajíce a zpívajíce zplna hrdla, asi takto:

    “Je to dřina, živit sebe a jiné; je to sháňka, co? Ale co chcete, život je zatracený dar; musíme za něj platit. Platíme za něj prací, starostmi a sem tam nějakou bolestí; co platno, život je drahá věc, která nám nepřijde lacino. Chceme-li tu dnes pěkně a pořádně oslavovat práci, musíme oslavovat hlavně to, co si za ni kupujeme; měli bychom dnes slavit a velebit život; měli bychom slavit těžký a podivuhodný fakt, že chválabohu jsme na světě.
    [...]
    Nemohu toho už smlčet: je to láska, co nám nadrobila život a veškeru jeho dřinu; v jádře sténáme pod těžkým břemenem lásky. Přátelé, v tento veliký svátek musíme mluvit o lásce.”
    Avšak v tu chvíli černý řečník dostává skutečná křídla a místo na estrádě poskakuje na kvetoucí větévce jabloňové. Je to jen hvízdající kos; a jeho májová písnička zní příliš daleko od lidských zástupů.

    kapkacapka.cz/2017/04/zpev-kos

    #KarelCapek #Capek #laska #prace #prvnimaj

  4. Řekne-li se “první máj”, ozve se v nás s fatální nutností něco z toho dvojího:
    buď že “je první máj, je lásky čas”,
    nebo že je Svátek práce.
    Člověk by řekl, že láska a práce se spolu nerýmují. Dívám se na zahrádku, kde kos pískaje a zrovna řiče radostí tvrdí, že je lásky čas; zítra nebo pozítří se mu vyklube v hnízdě čtyři nebo pět ochmýřených, hlavatých a pro jeho oči velmi krásných mláďat, a pro milého povykujícího kosa začne se cosi, čemu bychom my lidé řekli zatracená dřina; od úsvitu do večera bude tahat ze země červy, ukusovat křídla běláskům a lovit mouchy, aby to vše cpal do těch pištících a malinkých oblud, které velice živě dokazují, že byl lásky čas.

    Od lásky k práci není daleko; je jen ptačí skok od nadšeného stvoření života k trpělivému a poněkud prozaickému udržování života. Mohlo by se říci, že práce je zrozena láskou. Kdybychom se i ve svých sociálních cílech trochu více řídili přírodou, poskakovali by tohoto svátečního dne slavnostní řečníci, podobni černým kosům, na své estrádě a mluvili by, chvílemi pěkně hvízdajíce a zpívajíce zplna hrdla, asi takto:

    “Je to dřina, živit sebe a jiné; je to sháňka, co? Ale co chcete, život je zatracený dar; musíme za něj platit. Platíme za něj prací, starostmi a sem tam nějakou bolestí; co platno, život je drahá věc, která nám nepřijde lacino. Chceme-li tu dnes pěkně a pořádně oslavovat práci, musíme oslavovat hlavně to, co si za ni kupujeme; měli bychom dnes slavit a velebit život; měli bychom slavit těžký a podivuhodný fakt, že chválabohu jsme na světě.
    [...]
    Nemohu toho už smlčet: je to láska, co nám nadrobila život a veškeru jeho dřinu; v jádře sténáme pod těžkým břemenem lásky. Přátelé, v tento veliký svátek musíme mluvit o lásce.”
    Avšak v tu chvíli černý řečník dostává skutečná křídla a místo na estrádě poskakuje na kvetoucí větévce jabloňové. Je to jen hvízdající kos; a jeho májová písnička zní příliš daleko od lidských zástupů.

    kapkacapka.cz/2017/04/zpev-kos

    #KarelCapek #Capek #laska #prace #prvnimaj

  5. europesays.com/cz/56281/ Experti spočítali, za kolik se dá v Česku důstojně žít. Většina pracovníků bere méně – Hospodářské noviny #Headlines #HlavníUdálosti #Mzda #News #práce #TopNews #TopStories #UdálostiDne #Zprávy

  6. Ale ale, co se nám to přimíchalo do dílů? Borec prý to razítko hledal 2 týdny.😄😄😄Zapadlo mu do bedny s komponenty a ukázalo se až v montáži.😊

    #prace #zprace #cesky #cz

  7. Ale ale, co se nám to přimíchalo do dílů? Borec prý to razítko hledal 2 týdny.😄😄😄Zapadlo mu do bedny s komponenty a ukázalo se až v montáži.😊

    #prace #zprace #cesky #cz

  8. Ale ale, co se nám to přimíchalo do dílů? Borec prý to razítko hledal 2 týdny.😄😄😄Zapadlo mu do bedny s komponenty a ukázalo se až v montáži.😊

    #prace #zprace #cesky #cz

  9. Ale ale, co se nám to přimíchalo do dílů? Borec prý to razítko hledal 2 týdny.😄😄😄Zapadlo mu do bedny s komponenty a ukázalo se až v montáži.😊

    #prace #zprace #cesky #cz

  10. Hledám si práci. To víte. :blobcatcool: Ještě dopoledne jsem psal, že nic. ✍️Psal jsem, nikdo se neozval za dva měsíce. Tak teď se mi ozvala jedná firma,☎️ kterou jsem měl spíše jako zálohu. Ale jak jsem zjistil, člověk si nemůže zase tak nějak vybírat. Takže zítra pohovor.
    A zase ve kšeftě. 😱
    #prace
    #chodec
    #zivot

  11. Hledám si práci. To víte. :blobcatcool: Ještě dopoledne jsem psal, že nic. ✍️Psal jsem, nikdo se neozval za dva měsíce. Tak teď se mi ozvala jedná firma,☎️ kterou jsem měl spíše jako zálohu. Ale jak jsem zjistil, člověk si nemůže zase tak nějak vybírat. Takže zítra pohovor.
    A zase ve kšeftě. 😱
    #prace
    #chodec
    #zivot

  12. Hledám si práci. To víte. :blobcatcool: Ještě dopoledne jsem psal, že nic. ✍️Psal jsem, nikdo se neozval za dva měsíce. Tak teď se mi ozvala jedná firma,☎️ kterou jsem měl spíše jako zálohu. Ale jak jsem zjistil, člověk si nemůže zase tak nějak vybírat. Takže zítra pohovor.
    A zase ve kšeftě. 😱
    #prace
    #chodec
    #zivot

  13. Tak jsem rozeslal další arzenál odpovědi na práci pomocí práce.cz tak uvidíme. Zatím rozesílán každý den a nic 😢
    Pořád se tedy živím chozením po obchodech pro plzeňský prazdroj, Karlovarský a Kofolu a na jednom Albertu mám Colu, kde reportážní, když není zboží v regále doplním, objednám.
    Je to děs, opětovně se plíží Jůlie. Jak já jí nenávidim.
    #prace #praha #zivot #chodec

  14. Tak jsem rozeslal další arzenál odpovědi na práci pomocí práce.cz tak uvidíme. Zatím rozesílán každý den a nic 😢
    Pořád se tedy živím chozením po obchodech pro plzeňský prazdroj, Karlovarský a Kofolu a na jednom Albertu mám Colu, kde reportážní, když není zboží v regále doplním, objednám.
    Je to děs, opětovně se plíží Jůlie. Jak já jí nenávidim.
    #prace #praha #zivot #chodec

  15. Tak jsem rozeslal další arzenál odpovědi na práci pomocí práce.cz tak uvidíme. Zatím rozesílán každý den a nic 😢
    Pořád se tedy živím chozením po obchodech pro plzeňský prazdroj, Karlovarský a Kofolu a na jednom Albertu mám Colu, kde reportážní, když není zboží v regále doplním, objednám.
    Je to děs, opětovně se plíží Jůlie. Jak já jí nenávidim.
    #prace #praha #zivot #chodec

  16. Tak jsem rozeslal další arzenál odpovědi na práci pomocí práce.cz tak uvidíme. Zatím rozesílán každý den a nic 😢
    Pořád se tedy živím chozením po obchodech pro plzeňský prazdroj, Karlovarský a Kofolu a na jednom Albertu mám Colu, kde reportážní, když není zboží v regále doplním, objednám.
    Je to děs, opětovně se plíží Jůlie. Jak já jí nenávidim.
    #prace #praha #zivot #chodec