#masaryk — Public Fediverse posts

#JanMasaryk (* 14. 9. 1886, † 10. 3. 1948)
"Když se na to tak koukám z vládní lavice, je mi mdlo. Jak poslušně zvedají ručičky. Já bych šel a objal prvního, kdo by mezi nimi projevil nejmenší známku samostatného myšlení. Ale člověk nemá koho objímat.
[...]
Jednou se mě zeptal [tata], co si myslím o těchhle pokusech našich státníků zbavit se opozice touto snadnou cestou. Tak jsem mu řekl, že když jsme jako kluci čutali merunu, nikdy nám nenapadlo jít k soudci a chtít po něm, aby vyhodil ze hřiště těch jedenáct kluků, kteří hráli proti nám. Mohl vyloučit jenom ty, kteří nehráli fair. Jenže dneska nejsem tak docela jistý, že komunisté vůbec kdy hráli fair. Oni totiž ve skutečnosti nikdy neuznávali, že by stejná pravidla platila pro obě strany. Jenže teď nám nastříleli už trochu moc gólů a taky nikde nevidím soudce, který by si troufal odpískat faul.
[...]
Někdy si myslím, že by nebylo zlé, kdyby každý prošel taky kursem všeho toho, co je opak svobody. My jsme si takový kurs absolvovali, a dokonce jsme si leckterý rok i zopakovali. Ve skutečnosti jsme asi seděli v univerzitě nesvobody tak dlouho, že si na to naši lidé už pomalu zvykli. Ale krátký kurs, ne tak intenzívní jako ten, kterým jsme prošli my, by byl pro moc lidí dobrý. Někdy jsem si přál, kdyby tak třebas Angličané a Američané prošli takovým docela kraťoučkým prázdninovým kursem nesvobody. Vsadím se s vámi, že by se nikdo v Americe už nikdy neodvážil mluvit o izolacionismu a Angličany by už nikdo nikdy nenašel tak nepřipravené, jako byli v roce 1939, když měli všeho všudy dva kanóny v Britském muzeu. Taky by si pak víc vážili svých zahrádek.
[…]
Dokud vám někdo nestojí za zády, nepoloží vám browning mezi lopatky a nediktuje vám, co máte psát a říkat a učit, nevíte opravdu, jaká to je veliká věc, když smíte říkat a učit, čemu sám věříte."

Fischl, V. a Masaryk, J., Hovory s Janem Masarykem. Praha: Česká expedice, 1996. ISBN 80-85611-69-4.
https://www.youtube.com/watch?v=21Dvos_b2Ik

#Masaryk #vyroci #vzpominky