home.social

#masaryk — Public Fediverse posts

Live and recent posts from across the Fediverse tagged #masaryk, aggregated by home.social.

fetched live
  1. T.G.M.: " Můj domov, to byl ten kraj kolem Hodonína; tam všude byly císařské statky, a tož kam otce, který byl v počátku své služební dráhy na těch statcích kočím, poslali, tam jsme se stěhovali s ním. Hned v mém druhém roce jsme došli z Hodonína do Mutěnic, tam jsme byli do jara roku 1853; pak jsme se vrátili do Hodonína a bydleli v chalupě “na plese”. Tu dalekou rovinu, tu vidím i dnes před sebou, a myslím, že ten dětský dojem mně zůstal; proto mám rád roviny; hory mám rád z dálky, ale nežiju v nich rád, údolí mě tísní, a nevidět dost slunka.
    V roce 1856 jsme přišli do Čejkovic do dvora; po dvou letech jsme museli na rok do Čejče, pak zase do Čejkovic, a tam jsme bydleli do roku 1862. Roku 1861 jsem se dostal na reálku do Hustopeče, a naši zatím zas přišli do Hodonína, ale už v roce 1863 byli znova posláni do Čejče, a odtud se za tři roky, to bylo v roce 1867, stěhovali pryč z císařských statků do soukromé služby v Miroslavi a na dvoře Suchohrdly – Socherle se říkalo německy; nejdéle byli v Kloboukách, od roku 1870 do 1882, a tam jsem za nimi jezdíval na prázdniny. Ale můj vlastní dětský domov, to byly Čejkovice.
    Matka měla na mne větší vliv než otec; otec byl nadaný, ale prostý, kápo v domě byla maminka..."

    kapkacapka.cz/2018/11/domov.ht

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #HovorysTGM #domov #hodonin #mutenice #cejkovice #cejc #kloboukyubrna #hustopece #miroslav #suchohrdly

  2. T.G.M.: " Můj domov, to byl ten kraj kolem Hodonína; tam všude byly císařské statky, a tož kam otce, který byl v počátku své služební dráhy na těch statcích kočím, poslali, tam jsme se stěhovali s ním. Hned v mém druhém roce jsme došli z Hodonína do Mutěnic, tam jsme byli do jara roku 1853; pak jsme se vrátili do Hodonína a bydleli v chalupě “na plese”. Tu dalekou rovinu, tu vidím i dnes před sebou, a myslím, že ten dětský dojem mně zůstal; proto mám rád roviny; hory mám rád z dálky, ale nežiju v nich rád, údolí mě tísní, a nevidět dost slunka.
    V roce 1856 jsme přišli do Čejkovic do dvora; po dvou letech jsme museli na rok do Čejče, pak zase do Čejkovic, a tam jsme bydleli do roku 1862. Roku 1861 jsem se dostal na reálku do Hustopeče, a naši zatím zas přišli do Hodonína, ale už v roce 1863 byli znova posláni do Čejče, a odtud se za tři roky, to bylo v roce 1867, stěhovali pryč z císařských statků do soukromé služby v Miroslavi a na dvoře Suchohrdly – Socherle se říkalo německy; nejdéle byli v Kloboukách, od roku 1870 do 1882, a tam jsem za nimi jezdíval na prázdniny. Ale můj vlastní dětský domov, to byly Čejkovice.
    Matka měla na mne větší vliv než otec; otec byl nadaný, ale prostý, kápo v domě byla maminka..."

    kapkacapka.cz/2018/11/domov.ht

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #HovorysTGM #domov #hodonin #mutenice #cejkovice #cejc #kloboukyubrna #hustopece #miroslav #suchohrdly

  3. T.G.M.: " Můj domov, to byl ten kraj kolem Hodonína; tam všude byly císařské statky, a tož kam otce, který byl v počátku své služební dráhy na těch statcích kočím, poslali, tam jsme se stěhovali s ním. Hned v mém druhém roce jsme došli z Hodonína do Mutěnic, tam jsme byli do jara roku 1853; pak jsme se vrátili do Hodonína a bydleli v chalupě “na plese”. Tu dalekou rovinu, tu vidím i dnes před sebou, a myslím, že ten dětský dojem mně zůstal; proto mám rád roviny; hory mám rád z dálky, ale nežiju v nich rád, údolí mě tísní, a nevidět dost slunka.
    V roce 1856 jsme přišli do Čejkovic do dvora; po dvou letech jsme museli na rok do Čejče, pak zase do Čejkovic, a tam jsme bydleli do roku 1862. Roku 1861 jsem se dostal na reálku do Hustopeče, a naši zatím zas přišli do Hodonína, ale už v roce 1863 byli znova posláni do Čejče, a odtud se za tři roky, to bylo v roce 1867, stěhovali pryč z císařských statků do soukromé služby v Miroslavi a na dvoře Suchohrdly – Socherle se říkalo německy; nejdéle byli v Kloboukách, od roku 1870 do 1882, a tam jsem za nimi jezdíval na prázdniny. Ale můj vlastní dětský domov, to byly Čejkovice.
    Matka měla na mne větší vliv než otec; otec byl nadaný, ale prostý, kápo v domě byla maminka..."

    kapkacapka.cz/2018/11/domov.ht

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #HovorysTGM #domov #hodonin #mutenice #cejkovice #cejc #kloboukyubrna #hustopece #miroslav #suchohrdly

  4. T.G.M.: " Můj domov, to byl ten kraj kolem Hodonína; tam všude byly císařské statky, a tož kam otce, který byl v počátku své služební dráhy na těch statcích kočím, poslali, tam jsme se stěhovali s ním. Hned v mém druhém roce jsme došli z Hodonína do Mutěnic, tam jsme byli do jara roku 1853; pak jsme se vrátili do Hodonína a bydleli v chalupě “na plese”. Tu dalekou rovinu, tu vidím i dnes před sebou, a myslím, že ten dětský dojem mně zůstal; proto mám rád roviny; hory mám rád z dálky, ale nežiju v nich rád, údolí mě tísní, a nevidět dost slunka.
    V roce 1856 jsme přišli do Čejkovic do dvora; po dvou letech jsme museli na rok do Čejče, pak zase do Čejkovic, a tam jsme bydleli do roku 1862. Roku 1861 jsem se dostal na reálku do Hustopeče, a naši zatím zas přišli do Hodonína, ale už v roce 1863 byli znova posláni do Čejče, a odtud se za tři roky, to bylo v roce 1867, stěhovali pryč z císařských statků do soukromé služby v Miroslavi a na dvoře Suchohrdly – Socherle se říkalo německy; nejdéle byli v Kloboukách, od roku 1870 do 1882, a tam jsem za nimi jezdíval na prázdniny. Ale můj vlastní dětský domov, to byly Čejkovice.
    Matka měla na mne větší vliv než otec; otec byl nadaný, ale prostý, kápo v domě byla maminka..."

    kapkacapka.cz/2018/11/domov.ht

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #HovorysTGM #domov #hodonin #mutenice #cejkovice #cejc #kloboukyubrna #hustopece #miroslav #suchohrdly

  5. #JanMasaryk (* 14. 9. 1886, † 10. 3. 1948)
    "Když se na to tak koukám z vládní lavice, je mi mdlo. Jak poslušně zvedají ručičky. Já bych šel a objal prvního, kdo by mezi nimi projevil nejmenší známku samostatného myšlení. Ale člověk nemá koho objímat.
    [...]
    Jednou se mě zeptal [tata], co si myslím o těchhle pokusech našich státníků zbavit se opozice touto snadnou cestou. Tak jsem mu řekl, že když jsme jako kluci čutali merunu, nikdy nám nenapadlo jít k soudci a chtít po něm, aby vyhodil ze hřiště těch jedenáct kluků, kteří hráli proti nám. Mohl vyloučit jenom ty, kteří nehráli fair. Jenže dneska nejsem tak docela jistý, že komunisté vůbec kdy hráli fair. Oni totiž ve skutečnosti nikdy neuznávali, že by stejná pravidla platila pro obě strany. Jenže teď nám nastříleli už trochu moc gólů a taky nikde nevidím soudce, který by si troufal odpískat faul.
    [...]
    Někdy si myslím, že by nebylo zlé, kdyby každý prošel taky kursem všeho toho, co je opak svobody. My jsme si takový kurs absolvovali, a dokonce jsme si leckterý rok i zopakovali. Ve skutečnosti jsme asi seděli v univerzitě nesvobody tak dlouho, že si na to naši lidé už pomalu zvykli. Ale krátký kurs, ne tak intenzívní jako ten, kterým jsme prošli my, by byl pro moc lidí dobrý. Někdy jsem si přál, kdyby tak třebas Angličané a Američané prošli takovým docela kraťoučkým prázdninovým kursem nesvobody. Vsadím se s vámi, že by se nikdo v Americe už nikdy neodvážil mluvit o izolacionismu a Angličany by už nikdo nikdy nenašel tak nepřipravené, jako byli v roce 1939, když měli všeho všudy dva kanóny v Britském muzeu. Taky by si pak víc vážili svých zahrádek.
    […]
    Dokud vám někdo nestojí za zády, nepoloží vám browning mezi lopatky a nediktuje vám, co máte psát a říkat a učit, nevíte opravdu, jaká to je veliká věc, když smíte říkat a učit, čemu sám věříte."

    Fischl, V. a Masaryk, J., Hovory s Janem Masarykem. Praha: Česká expedice, 1996. ISBN 80-85611-69-4.
    youtube.com/watch?v=21Dvos_b2Ik

    #Masaryk #vyroci #vzpominky

  6. #JanMasaryk (* 14. 9. 1886, † 10. 3. 1948)
    "Když se na to tak koukám z vládní lavice, je mi mdlo. Jak poslušně zvedají ručičky. Já bych šel a objal prvního, kdo by mezi nimi projevil nejmenší známku samostatného myšlení. Ale člověk nemá koho objímat.
    [...]
    Jednou se mě zeptal [tata], co si myslím o těchhle pokusech našich státníků zbavit se opozice touto snadnou cestou. Tak jsem mu řekl, že když jsme jako kluci čutali merunu, nikdy nám nenapadlo jít k soudci a chtít po něm, aby vyhodil ze hřiště těch jedenáct kluků, kteří hráli proti nám. Mohl vyloučit jenom ty, kteří nehráli fair. Jenže dneska nejsem tak docela jistý, že komunisté vůbec kdy hráli fair. Oni totiž ve skutečnosti nikdy neuznávali, že by stejná pravidla platila pro obě strany. Jenže teď nám nastříleli už trochu moc gólů a taky nikde nevidím soudce, který by si troufal odpískat faul.
    [...]
    Někdy si myslím, že by nebylo zlé, kdyby každý prošel taky kursem všeho toho, co je opak svobody. My jsme si takový kurs absolvovali, a dokonce jsme si leckterý rok i zopakovali. Ve skutečnosti jsme asi seděli v univerzitě nesvobody tak dlouho, že si na to naši lidé už pomalu zvykli. Ale krátký kurs, ne tak intenzívní jako ten, kterým jsme prošli my, by byl pro moc lidí dobrý. Někdy jsem si přál, kdyby tak třebas Angličané a Američané prošli takovým docela kraťoučkým prázdninovým kursem nesvobody. Vsadím se s vámi, že by se nikdo v Americe už nikdy neodvážil mluvit o izolacionismu a Angličany by už nikdo nikdy nenašel tak nepřipravené, jako byli v roce 1939, když měli všeho všudy dva kanóny v Britském muzeu. Taky by si pak víc vážili svých zahrádek.
    […]
    Dokud vám někdo nestojí za zády, nepoloží vám browning mezi lopatky a nediktuje vám, co máte psát a říkat a učit, nevíte opravdu, jaká to je veliká věc, když smíte říkat a učit, čemu sám věříte."

    Fischl, V. a Masaryk, J., Hovory s Janem Masarykem. Praha: Česká expedice, 1996. ISBN 80-85611-69-4.
    youtube.com/watch?v=21Dvos_b2Ik

    #Masaryk #vyroci #vzpominky

  7. #JanMasaryk (* 14. 9. 1886, † 10. 3. 1948)
    "Když se na to tak koukám z vládní lavice, je mi mdlo. Jak poslušně zvedají ručičky. Já bych šel a objal prvního, kdo by mezi nimi projevil nejmenší známku samostatného myšlení. Ale člověk nemá koho objímat.
    [...]
    Jednou se mě zeptal [tata], co si myslím o těchhle pokusech našich státníků zbavit se opozice touto snadnou cestou. Tak jsem mu řekl, že když jsme jako kluci čutali merunu, nikdy nám nenapadlo jít k soudci a chtít po něm, aby vyhodil ze hřiště těch jedenáct kluků, kteří hráli proti nám. Mohl vyloučit jenom ty, kteří nehráli fair. Jenže dneska nejsem tak docela jistý, že komunisté vůbec kdy hráli fair. Oni totiž ve skutečnosti nikdy neuznávali, že by stejná pravidla platila pro obě strany. Jenže teď nám nastříleli už trochu moc gólů a taky nikde nevidím soudce, který by si troufal odpískat faul.
    [...]
    Někdy si myslím, že by nebylo zlé, kdyby každý prošel taky kursem všeho toho, co je opak svobody. My jsme si takový kurs absolvovali, a dokonce jsme si leckterý rok i zopakovali. Ve skutečnosti jsme asi seděli v univerzitě nesvobody tak dlouho, že si na to naši lidé už pomalu zvykli. Ale krátký kurs, ne tak intenzívní jako ten, kterým jsme prošli my, by byl pro moc lidí dobrý. Někdy jsem si přál, kdyby tak třebas Angličané a Američané prošli takovým docela kraťoučkým prázdninovým kursem nesvobody. Vsadím se s vámi, že by se nikdo v Americe už nikdy neodvážil mluvit o izolacionismu a Angličany by už nikdo nikdy nenašel tak nepřipravené, jako byli v roce 1939, když měli všeho všudy dva kanóny v Britském muzeu. Taky by si pak víc vážili svých zahrádek.
    […]
    Dokud vám někdo nestojí za zády, nepoloží vám browning mezi lopatky a nediktuje vám, co máte psát a říkat a učit, nevíte opravdu, jaká to je veliká věc, když smíte říkat a učit, čemu sám věříte."

    Fischl, V. a Masaryk, J., Hovory s Janem Masarykem. Praha: Česká expedice, 1996. ISBN 80-85611-69-4.
    youtube.com/watch?v=21Dvos_b2Ik

    #Masaryk #vyroci #vzpominky

  8. #JanMasaryk (* 14. 9. 1886, † 10. 3. 1948)
    "Když se na to tak koukám z vládní lavice, je mi mdlo. Jak poslušně zvedají ručičky. Já bych šel a objal prvního, kdo by mezi nimi projevil nejmenší známku samostatného myšlení. Ale člověk nemá koho objímat.
    [...]
    Jednou se mě zeptal [tata], co si myslím o těchhle pokusech našich státníků zbavit se opozice touto snadnou cestou. Tak jsem mu řekl, že když jsme jako kluci čutali merunu, nikdy nám nenapadlo jít k soudci a chtít po něm, aby vyhodil ze hřiště těch jedenáct kluků, kteří hráli proti nám. Mohl vyloučit jenom ty, kteří nehráli fair. Jenže dneska nejsem tak docela jistý, že komunisté vůbec kdy hráli fair. Oni totiž ve skutečnosti nikdy neuznávali, že by stejná pravidla platila pro obě strany. Jenže teď nám nastříleli už trochu moc gólů a taky nikde nevidím soudce, který by si troufal odpískat faul.
    [...]
    Někdy si myslím, že by nebylo zlé, kdyby každý prošel taky kursem všeho toho, co je opak svobody. My jsme si takový kurs absolvovali, a dokonce jsme si leckterý rok i zopakovali. Ve skutečnosti jsme asi seděli v univerzitě nesvobody tak dlouho, že si na to naši lidé už pomalu zvykli. Ale krátký kurs, ne tak intenzívní jako ten, kterým jsme prošli my, by byl pro moc lidí dobrý. Někdy jsem si přál, kdyby tak třebas Angličané a Američané prošli takovým docela kraťoučkým prázdninovým kursem nesvobody. Vsadím se s vámi, že by se nikdo v Americe už nikdy neodvážil mluvit o izolacionismu a Angličany by už nikdo nikdy nenašel tak nepřipravené, jako byli v roce 1939, když měli všeho všudy dva kanóny v Britském muzeu. Taky by si pak víc vážili svých zahrádek.
    […]
    Dokud vám někdo nestojí za zády, nepoloží vám browning mezi lopatky a nediktuje vám, co máte psát a říkat a učit, nevíte opravdu, jaká to je veliká věc, když smíte říkat a učit, čemu sám věříte."

    Fischl, V. a Masaryk, J., Hovory s Janem Masarykem. Praha: Česká expedice, 1996. ISBN 80-85611-69-4.
    youtube.com/watch?v=21Dvos_b2Ik

    #Masaryk #vyroci #vzpominky

  9. Považují ho za cynika nebo za filozofa, za vysměváčka nebo za puritána; ale je příliš chytrý na cokoliv z toho všeho; je příliš duch, než aby na všech jeho hranách a omezeních nejiskřila nezkrotná svoboda. Je příliš pln ducha, než aby byl příliš člověkem; má-li jaký nedostatek, je v tom, že je tak nelidsky svrchovaný. Nezáleží mnoho na tom, že je Ir nebo Brit nebo Evropan dneška; neztělesňuje nic z toho, představuje se zálibou jenom jednu velikou věc, totiž sebe sama; ale i to dělá neuctivě a s bujnou rozpustilostí.

    Chcete od něho slyšet něco zajímavého pro nás? “Znám jenom tři téměř počestné lidi,” řekl; “jsou to Masaryk, Branting a generál Smuts.” To “téměř počestný” je typicky shawovské; jeho Caesar je téměř veliký, jeho Johanka z Arcu je téměř svatá, jeho hrdinové téměř heroičtí, jeho lidé téměř lidští; všem schází právě jen kousek, aby jejich autor sklonil svou nelidsky vztyčenou hlavu, svou pýchu rozumu, svou příliš ostrou zbraň důmyslu a vypadal najednou jako člověk z nás ostatních. Snad ani nepatří mezi nás smrtelníky.

    kapkacapka.cz/2016/12/gbs.html

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #GeorgeBernardShaw #GBS

  10. Považují ho za cynika nebo za filozofa, za vysměváčka nebo za puritána; ale je příliš chytrý na cokoliv z toho všeho; je příliš duch, než aby na všech jeho hranách a omezeních nejiskřila nezkrotná svoboda. Je příliš pln ducha, než aby byl příliš člověkem; má-li jaký nedostatek, je v tom, že je tak nelidsky svrchovaný. Nezáleží mnoho na tom, že je Ir nebo Brit nebo Evropan dneška; neztělesňuje nic z toho, představuje se zálibou jenom jednu velikou věc, totiž sebe sama; ale i to dělá neuctivě a s bujnou rozpustilostí.

    Chcete od něho slyšet něco zajímavého pro nás? “Znám jenom tři téměř počestné lidi,” řekl; “jsou to Masaryk, Branting a generál Smuts.” To “téměř počestný” je typicky shawovské; jeho Caesar je téměř veliký, jeho Johanka z Arcu je téměř svatá, jeho hrdinové téměř heroičtí, jeho lidé téměř lidští; všem schází právě jen kousek, aby jejich autor sklonil svou nelidsky vztyčenou hlavu, svou pýchu rozumu, svou příliš ostrou zbraň důmyslu a vypadal najednou jako člověk z nás ostatních. Snad ani nepatří mezi nás smrtelníky.

    kapkacapka.cz/2016/12/gbs.html

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #GeorgeBernardShaw #GBS

  11. Považují ho za cynika nebo za filozofa, za vysměváčka nebo za puritána; ale je příliš chytrý na cokoliv z toho všeho; je příliš duch, než aby na všech jeho hranách a omezeních nejiskřila nezkrotná svoboda. Je příliš pln ducha, než aby byl příliš člověkem; má-li jaký nedostatek, je v tom, že je tak nelidsky svrchovaný. Nezáleží mnoho na tom, že je Ir nebo Brit nebo Evropan dneška; neztělesňuje nic z toho, představuje se zálibou jenom jednu velikou věc, totiž sebe sama; ale i to dělá neuctivě a s bujnou rozpustilostí.

    Chcete od něho slyšet něco zajímavého pro nás? “Znám jenom tři téměř počestné lidi,” řekl; “jsou to Masaryk, Branting a generál Smuts.” To “téměř počestný” je typicky shawovské; jeho Caesar je téměř veliký, jeho Johanka z Arcu je téměř svatá, jeho hrdinové téměř heroičtí, jeho lidé téměř lidští; všem schází právě jen kousek, aby jejich autor sklonil svou nelidsky vztyčenou hlavu, svou pýchu rozumu, svou příliš ostrou zbraň důmyslu a vypadal najednou jako člověk z nás ostatních. Snad ani nepatří mezi nás smrtelníky.

    kapkacapka.cz/2016/12/gbs.html

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #GeorgeBernardShaw #GBS

  12. Považují ho za cynika nebo za filozofa, za vysměváčka nebo za puritána; ale je příliš chytrý na cokoliv z toho všeho; je příliš duch, než aby na všech jeho hranách a omezeních nejiskřila nezkrotná svoboda. Je příliš pln ducha, než aby byl příliš člověkem; má-li jaký nedostatek, je v tom, že je tak nelidsky svrchovaný. Nezáleží mnoho na tom, že je Ir nebo Brit nebo Evropan dneška; neztělesňuje nic z toho, představuje se zálibou jenom jednu velikou věc, totiž sebe sama; ale i to dělá neuctivě a s bujnou rozpustilostí.

    Chcete od něho slyšet něco zajímavého pro nás? “Znám jenom tři téměř počestné lidi,” řekl; “jsou to Masaryk, Branting a generál Smuts.” To “téměř počestný” je typicky shawovské; jeho Caesar je téměř veliký, jeho Johanka z Arcu je téměř svatá, jeho hrdinové téměř heroičtí, jeho lidé téměř lidští; všem schází právě jen kousek, aby jejich autor sklonil svou nelidsky vztyčenou hlavu, svou pýchu rozumu, svou příliš ostrou zbraň důmyslu a vypadal najednou jako člověk z nás ostatních. Snad ani nepatří mezi nás smrtelníky.

    kapkacapka.cz/2016/12/gbs.html

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #GeorgeBernardShaw #GBS

  13. 14. září 1937
    DNES VYDECHL NAPOSLED TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK,
    [...]
    My pamětníci, my vrstevníci vidíme v Masarykovi bojovnost i moudrost, krásu i velikost, klasický vzor muže a ducha; ale krásnější i hlubší bylo to, co on sám prožíval v sobě; byl to boží řád, dětská důvěra, veliká láska a nesmírná zkušenost, moudrost a jistota víry. Vše ostatní jsou veliké, zrovna nadlidské dějiny; ale muž, který je nesl, prožíval v sobě něco, co je zároveň krajní lidská pokora i hrdost: že je nástrojem v rukou božích.

    kapkacapka.cz/2016/09/vecny-ma
    Cesta devíti hodin: lidovky.cz/nazory/karel-capek-?
    #Capek #KarelCapek #Masaryk #Pohreb #Cestadevitihodin

  14. 14. září 1937
    DNES VYDECHL NAPOSLED TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK,
    [...]
    My pamětníci, my vrstevníci vidíme v Masarykovi bojovnost i moudrost, krásu i velikost, klasický vzor muže a ducha; ale krásnější i hlubší bylo to, co on sám prožíval v sobě; byl to boží řád, dětská důvěra, veliká láska a nesmírná zkušenost, moudrost a jistota víry. Vše ostatní jsou veliké, zrovna nadlidské dějiny; ale muž, který je nesl, prožíval v sobě něco, co je zároveň krajní lidská pokora i hrdost: že je nástrojem v rukou božích.

    kapkacapka.cz/2016/09/vecny-ma
    Cesta devíti hodin: lidovky.cz/nazory/karel-capek-?
    #Capek #KarelCapek #Masaryk #Pohreb #Cestadevitihodin

  15. 14. září 1937
    DNES VYDECHL NAPOSLED TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK,
    [...]
    My pamětníci, my vrstevníci vidíme v Masarykovi bojovnost i moudrost, krásu i velikost, klasický vzor muže a ducha; ale krásnější i hlubší bylo to, co on sám prožíval v sobě; byl to boží řád, dětská důvěra, veliká láska a nesmírná zkušenost, moudrost a jistota víry. Vše ostatní jsou veliké, zrovna nadlidské dějiny; ale muž, který je nesl, prožíval v sobě něco, co je zároveň krajní lidská pokora i hrdost: že je nástrojem v rukou božích.

    kapkacapka.cz/2016/09/vecny-ma
    Cesta devíti hodin: lidovky.cz/nazory/karel-capek-?
    #Capek #KarelCapek #Masaryk #Pohreb #Cestadevitihodin

  16. 14. září 1937
    DNES VYDECHL NAPOSLED TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK,
    [...]
    My pamětníci, my vrstevníci vidíme v Masarykovi bojovnost i moudrost, krásu i velikost, klasický vzor muže a ducha; ale krásnější i hlubší bylo to, co on sám prožíval v sobě; byl to boží řád, dětská důvěra, veliká láska a nesmírná zkušenost, moudrost a jistota víry. Vše ostatní jsou veliké, zrovna nadlidské dějiny; ale muž, který je nesl, prožíval v sobě něco, co je zároveň krajní lidská pokora i hrdost: že je nástrojem v rukou božích.

    kapkacapka.cz/2016/09/vecny-ma
    Cesta devíti hodin: lidovky.cz/nazory/karel-capek-?
    #Capek #KarelCapek #Masaryk #Pohreb #Cestadevitihodin

  17. T.G.M.: "V žádné vrstvě není tolik lidí politicky znechucených jako v inteligenci. Inteligent, nejde-li to po jeho, se příliš ochotně obrací k politice zády, místo aby se buď dal poučit, nebo prosazoval trpělivou a praktickou prací svůj lepší náhled. Pokud vím, neúčast při volbách nebo prázdné hlasovací lístky se vyskytují hlavně mezi inteligencí. Kritizovat nebo mýt si ruce jako Pilát, to není žádná politika. Inteligence není roztříštěna tím, účastní-li se rozumné politické práce v té nebo oné straně; co ji rozděluje vážněji, jsou ty příznačné a časté inteligentské slabosti: nesnášenlivý a nepraktický dogmatismus, rozčilená radikálnost, vlažný oportunismus a otrávená apatie
    [...]
    Inteligent právě svým povoláním a postavením může a má spíš než kdo jiný postřehovat tu složitou a dramatickou souhru i protihru zájmů, sil, úkolů a nesnází, ze kterých se skládá společnost, stát a koneckonců náš celý svět. Právě proto, najdu-li u inteligenta politickou slepost nebo netečnost, musím ji soudit přísněji než u člověka, jehož zájmy jsou jednoznačnější. Tím hůře, je-li možno velmi mnohým inteligentům dávat za příklad politickou vyspělost jiných vrstev."
    A tedy: východisko?
    "Žádná obecná pravda není východisko; ale dívám-li se na náš politický život, na jeho potřeby, nedostatky, nesoulady a polopravdy, zdá se mi, že tu čeká víc než dost konkrétních východisek na rozumné a trpělivé lidi; na lidi, kteří dovedou spojit kritiku se skutečnou a věcnou činností; na lidi, kteří dovedou samostatně myslet a přitom ukázněně jednat. Inteligence, vzdělanost není politické privilegium; ale může to být mocný politický prostředek. Stručně řečeno, inteligence bude mít tolik politické váhy, kolik bude mít politického rozumu."

    kapkacapka.cz/2016/03/o-krizi-

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #HovorysTGM

  18. T.G.M.: "V žádné vrstvě není tolik lidí politicky znechucených jako v inteligenci. Inteligent, nejde-li to po jeho, se příliš ochotně obrací k politice zády, místo aby se buď dal poučit, nebo prosazoval trpělivou a praktickou prací svůj lepší náhled. Pokud vím, neúčast při volbách nebo prázdné hlasovací lístky se vyskytují hlavně mezi inteligencí. Kritizovat nebo mýt si ruce jako Pilát, to není žádná politika. Inteligence není roztříštěna tím, účastní-li se rozumné politické práce v té nebo oné straně; co ji rozděluje vážněji, jsou ty příznačné a časté inteligentské slabosti: nesnášenlivý a nepraktický dogmatismus, rozčilená radikálnost, vlažný oportunismus a otrávená apatie
    [...]
    Inteligent právě svým povoláním a postavením může a má spíš než kdo jiný postřehovat tu složitou a dramatickou souhru i protihru zájmů, sil, úkolů a nesnází, ze kterých se skládá společnost, stát a koneckonců náš celý svět. Právě proto, najdu-li u inteligenta politickou slepost nebo netečnost, musím ji soudit přísněji než u člověka, jehož zájmy jsou jednoznačnější. Tím hůře, je-li možno velmi mnohým inteligentům dávat za příklad politickou vyspělost jiných vrstev."
    A tedy: východisko?
    "Žádná obecná pravda není východisko; ale dívám-li se na náš politický život, na jeho potřeby, nedostatky, nesoulady a polopravdy, zdá se mi, že tu čeká víc než dost konkrétních východisek na rozumné a trpělivé lidi; na lidi, kteří dovedou spojit kritiku se skutečnou a věcnou činností; na lidi, kteří dovedou samostatně myslet a přitom ukázněně jednat. Inteligence, vzdělanost není politické privilegium; ale může to být mocný politický prostředek. Stručně řečeno, inteligence bude mít tolik politické váhy, kolik bude mít politického rozumu."

    kapkacapka.cz/2016/03/o-krizi-

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #HovorysTGM

  19. T.G.M.: "V žádné vrstvě není tolik lidí politicky znechucených jako v inteligenci. Inteligent, nejde-li to po jeho, se příliš ochotně obrací k politice zády, místo aby se buď dal poučit, nebo prosazoval trpělivou a praktickou prací svůj lepší náhled. Pokud vím, neúčast při volbách nebo prázdné hlasovací lístky se vyskytují hlavně mezi inteligencí. Kritizovat nebo mýt si ruce jako Pilát, to není žádná politika. Inteligence není roztříštěna tím, účastní-li se rozumné politické práce v té nebo oné straně; co ji rozděluje vážněji, jsou ty příznačné a časté inteligentské slabosti: nesnášenlivý a nepraktický dogmatismus, rozčilená radikálnost, vlažný oportunismus a otrávená apatie
    [...]
    Inteligent právě svým povoláním a postavením může a má spíš než kdo jiný postřehovat tu složitou a dramatickou souhru i protihru zájmů, sil, úkolů a nesnází, ze kterých se skládá společnost, stát a koneckonců náš celý svět. Právě proto, najdu-li u inteligenta politickou slepost nebo netečnost, musím ji soudit přísněji než u člověka, jehož zájmy jsou jednoznačnější. Tím hůře, je-li možno velmi mnohým inteligentům dávat za příklad politickou vyspělost jiných vrstev."
    A tedy: východisko?
    "Žádná obecná pravda není východisko; ale dívám-li se na náš politický život, na jeho potřeby, nedostatky, nesoulady a polopravdy, zdá se mi, že tu čeká víc než dost konkrétních východisek na rozumné a trpělivé lidi; na lidi, kteří dovedou spojit kritiku se skutečnou a věcnou činností; na lidi, kteří dovedou samostatně myslet a přitom ukázněně jednat. Inteligence, vzdělanost není politické privilegium; ale může to být mocný politický prostředek. Stručně řečeno, inteligence bude mít tolik politické váhy, kolik bude mít politického rozumu."

    kapkacapka.cz/2016/03/o-krizi-

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #HovorysTGM

  20. T.G.M.: "V žádné vrstvě není tolik lidí politicky znechucených jako v inteligenci. Inteligent, nejde-li to po jeho, se příliš ochotně obrací k politice zády, místo aby se buď dal poučit, nebo prosazoval trpělivou a praktickou prací svůj lepší náhled. Pokud vím, neúčast při volbách nebo prázdné hlasovací lístky se vyskytují hlavně mezi inteligencí. Kritizovat nebo mýt si ruce jako Pilát, to není žádná politika. Inteligence není roztříštěna tím, účastní-li se rozumné politické práce v té nebo oné straně; co ji rozděluje vážněji, jsou ty příznačné a časté inteligentské slabosti: nesnášenlivý a nepraktický dogmatismus, rozčilená radikálnost, vlažný oportunismus a otrávená apatie
    [...]
    Inteligent právě svým povoláním a postavením může a má spíš než kdo jiný postřehovat tu složitou a dramatickou souhru i protihru zájmů, sil, úkolů a nesnází, ze kterých se skládá společnost, stát a koneckonců náš celý svět. Právě proto, najdu-li u inteligenta politickou slepost nebo netečnost, musím ji soudit přísněji než u člověka, jehož zájmy jsou jednoznačnější. Tím hůře, je-li možno velmi mnohým inteligentům dávat za příklad politickou vyspělost jiných vrstev."
    A tedy: východisko?
    "Žádná obecná pravda není východisko; ale dívám-li se na náš politický život, na jeho potřeby, nedostatky, nesoulady a polopravdy, zdá se mi, že tu čeká víc než dost konkrétních východisek na rozumné a trpělivé lidi; na lidi, kteří dovedou spojit kritiku se skutečnou a věcnou činností; na lidi, kteří dovedou samostatně myslet a přitom ukázněně jednat. Inteligence, vzdělanost není politické privilegium; ale může to být mocný politický prostředek. Stručně řečeno, inteligence bude mít tolik politické váhy, kolik bude mít politického rozumu."

    kapkacapka.cz/2016/03/o-krizi-

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #HovorysTGM

  21. T.G.M.: "Na prázdniny jsme jezdili do Klobouk u Brna k rodičům; krajani od nás se tam chodili dívat na mou ženu, že prý jsem si vzal černošku; jiní zase slyšeli, že mám americkou milionářku, a přišli na mne, abych jim postavil železnici..."

    kapkacapka.cz/2017/03/soukromy

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #hovorysTGM

  22. T.G.M.: "Na prázdniny jsme jezdili do Klobouk u Brna k rodičům; krajani od nás se tam chodili dívat na mou ženu, že prý jsem si vzal černošku; jiní zase slyšeli, že mám americkou milionářku, a přišli na mne, abych jim postavil železnici..."

    kapkacapka.cz/2017/03/soukromy

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #hovorysTGM

  23. T.G.M.: "Na prázdniny jsme jezdili do Klobouk u Brna k rodičům; krajani od nás se tam chodili dívat na mou ženu, že prý jsem si vzal černošku; jiní zase slyšeli, že mám americkou milionářku, a přišli na mne, abych jim postavil železnici..."

    kapkacapka.cz/2017/03/soukromy

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #hovorysTGM

  24. T.G.M.: "Na prázdniny jsme jezdili do Klobouk u Brna k rodičům; krajani od nás se tam chodili dívat na mou ženu, že prý jsem si vzal černošku; jiní zase slyšeli, že mám americkou milionářku, a přišli na mne, abych jim postavil železnici..."

    kapkacapka.cz/2017/03/soukromy

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #hovorysTGM

  25. T.G.M.: "Já nemám rád prázdné mluvení o slovanství, jako nemám rád vlastenčení. Prosím vás, kolikpak z našich slavjanofilů dovede aspoň číst rusky, polsky, srbsky? Stejně tak jako ti lidé, co mají plná ústa, že jsme národ Husův: kdo z nich pročetl aspoň kousek Husa, a nejen Husa, aspoň jednu knihu bratrské reformace? A nač to mluvení: normální člověk nevytrubuje do světa, že miluje své rodiče, svou ženu, své děti; to se rozumí samo sebou. Když miluješ svou vlast, nemusíš o tom mluvit, ale udělej něco kloudného; o nic jiného nejde.

    Já vím dost dobře, jak veliký, ale také jak těžký program je slovanství; zabýval jsem se studiem Polska, studoval jsem Rusko, pracoval jsem politicky s Charváty a Srby; jsem víc než napůl Slovák a už před padesáti lety jsem přišel s programem Slovenska. To se rozumí, že bych to nedělal bez lásky, člověk už je takový, že rád poslouchá svého srdce; právě proto o lásce nemluví, ale hledá pomoci rozumem. Mně vždycky bránil jakýsi stud, abych říkal slova “vlast”, “národ” a tak. Nevyvolávám-li o sobě, že jsem vlastenec, nekřičím o tom druhém, že je zrádce vlasti; musím trpělivě dokazovat, že jeho cesta je z těch a těch důvodů chybná. Takovými velkými hesly se mohou lidé opíjet, ale nemohou se jimi naučit pracovat.

    Osvobodili jsme se od despotických pánů; teď ještě se musíme osvobodit od velkých a despotických slov. Pravda, lidé se drží slov nejen v politice, nýbrž ve všech oborech, v náboženství, vědě, filozofii. Proto jsem vždy kladl důraz na věci, na pozorování a poznání faktů; ale dobře pozorovat a poznávat – k tomu je třeba lásky."

    kapkacapka.cz/2016/10/skola-ji

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #HovorysTGM

  26. T.G.M.: "Já nemám rád prázdné mluvení o slovanství, jako nemám rád vlastenčení. Prosím vás, kolikpak z našich slavjanofilů dovede aspoň číst rusky, polsky, srbsky? Stejně tak jako ti lidé, co mají plná ústa, že jsme národ Husův: kdo z nich pročetl aspoň kousek Husa, a nejen Husa, aspoň jednu knihu bratrské reformace? A nač to mluvení: normální člověk nevytrubuje do světa, že miluje své rodiče, svou ženu, své děti; to se rozumí samo sebou. Když miluješ svou vlast, nemusíš o tom mluvit, ale udělej něco kloudného; o nic jiného nejde.

    Já vím dost dobře, jak veliký, ale také jak těžký program je slovanství; zabýval jsem se studiem Polska, studoval jsem Rusko, pracoval jsem politicky s Charváty a Srby; jsem víc než napůl Slovák a už před padesáti lety jsem přišel s programem Slovenska. To se rozumí, že bych to nedělal bez lásky, člověk už je takový, že rád poslouchá svého srdce; právě proto o lásce nemluví, ale hledá pomoci rozumem. Mně vždycky bránil jakýsi stud, abych říkal slova “vlast”, “národ” a tak. Nevyvolávám-li o sobě, že jsem vlastenec, nekřičím o tom druhém, že je zrádce vlasti; musím trpělivě dokazovat, že jeho cesta je z těch a těch důvodů chybná. Takovými velkými hesly se mohou lidé opíjet, ale nemohou se jimi naučit pracovat.

    Osvobodili jsme se od despotických pánů; teď ještě se musíme osvobodit od velkých a despotických slov. Pravda, lidé se drží slov nejen v politice, nýbrž ve všech oborech, v náboženství, vědě, filozofii. Proto jsem vždy kladl důraz na věci, na pozorování a poznání faktů; ale dobře pozorovat a poznávat – k tomu je třeba lásky."

    kapkacapka.cz/2016/10/skola-ji

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #HovorysTGM

  27. T.G.M.: "Já nemám rád prázdné mluvení o slovanství, jako nemám rád vlastenčení. Prosím vás, kolikpak z našich slavjanofilů dovede aspoň číst rusky, polsky, srbsky? Stejně tak jako ti lidé, co mají plná ústa, že jsme národ Husův: kdo z nich pročetl aspoň kousek Husa, a nejen Husa, aspoň jednu knihu bratrské reformace? A nač to mluvení: normální člověk nevytrubuje do světa, že miluje své rodiče, svou ženu, své děti; to se rozumí samo sebou. Když miluješ svou vlast, nemusíš o tom mluvit, ale udělej něco kloudného; o nic jiného nejde.

    Já vím dost dobře, jak veliký, ale také jak těžký program je slovanství; zabýval jsem se studiem Polska, studoval jsem Rusko, pracoval jsem politicky s Charváty a Srby; jsem víc než napůl Slovák a už před padesáti lety jsem přišel s programem Slovenska. To se rozumí, že bych to nedělal bez lásky, člověk už je takový, že rád poslouchá svého srdce; právě proto o lásce nemluví, ale hledá pomoci rozumem. Mně vždycky bránil jakýsi stud, abych říkal slova “vlast”, “národ” a tak. Nevyvolávám-li o sobě, že jsem vlastenec, nekřičím o tom druhém, že je zrádce vlasti; musím trpělivě dokazovat, že jeho cesta je z těch a těch důvodů chybná. Takovými velkými hesly se mohou lidé opíjet, ale nemohou se jimi naučit pracovat.

    Osvobodili jsme se od despotických pánů; teď ještě se musíme osvobodit od velkých a despotických slov. Pravda, lidé se drží slov nejen v politice, nýbrž ve všech oborech, v náboženství, vědě, filozofii. Proto jsem vždy kladl důraz na věci, na pozorování a poznání faktů; ale dobře pozorovat a poznávat – k tomu je třeba lásky."

    kapkacapka.cz/2016/10/skola-ji

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #HovorysTGM

  28. T.G.M.: "Já nemám rád prázdné mluvení o slovanství, jako nemám rád vlastenčení. Prosím vás, kolikpak z našich slavjanofilů dovede aspoň číst rusky, polsky, srbsky? Stejně tak jako ti lidé, co mají plná ústa, že jsme národ Husův: kdo z nich pročetl aspoň kousek Husa, a nejen Husa, aspoň jednu knihu bratrské reformace? A nač to mluvení: normální člověk nevytrubuje do světa, že miluje své rodiče, svou ženu, své děti; to se rozumí samo sebou. Když miluješ svou vlast, nemusíš o tom mluvit, ale udělej něco kloudného; o nic jiného nejde.

    Já vím dost dobře, jak veliký, ale také jak těžký program je slovanství; zabýval jsem se studiem Polska, studoval jsem Rusko, pracoval jsem politicky s Charváty a Srby; jsem víc než napůl Slovák a už před padesáti lety jsem přišel s programem Slovenska. To se rozumí, že bych to nedělal bez lásky, člověk už je takový, že rád poslouchá svého srdce; právě proto o lásce nemluví, ale hledá pomoci rozumem. Mně vždycky bránil jakýsi stud, abych říkal slova “vlast”, “národ” a tak. Nevyvolávám-li o sobě, že jsem vlastenec, nekřičím o tom druhém, že je zrádce vlasti; musím trpělivě dokazovat, že jeho cesta je z těch a těch důvodů chybná. Takovými velkými hesly se mohou lidé opíjet, ale nemohou se jimi naučit pracovat.

    Osvobodili jsme se od despotických pánů; teď ještě se musíme osvobodit od velkých a despotických slov. Pravda, lidé se drží slov nejen v politice, nýbrž ve všech oborech, v náboženství, vědě, filozofii. Proto jsem vždy kladl důraz na věci, na pozorování a poznání faktů; ale dobře pozorovat a poznávat – k tomu je třeba lásky."

    kapkacapka.cz/2016/10/skola-ji

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #HovorysTGM

  29. Je známo, jak míval pan prezident Masaryk rád svého starého koně Hektora; bylo to rozumné, a přitom hrdé zvíře, které se nedalo jen tak předhonit. Pan prezident ho vždycky před jízdou poplácal po šíji a podal mu kostku cukru.
    “Proč mu dáváte odměnu před jízdou?” ptal se jednou host.
    “To není odměna,” namítl pan prezident. “Ale já bych chtěl, aby se ten kůň na vyjížďku taky těšil.”
    *
    Jinak neměl k zvířatům příliš blízkého vztahu; vadil mu v tom až příliš vyvinutý smysl pro tělesnou čistotu. Nikdy neměl doma psa a dával najevo, že se to jaksi nepatří.
    ...Nicméně jednou byl přistižen, jak si hraje se štěnětem svých vnoučků; uvázal papírek na provázek a rozdováděl psisko, až bylo bez sebe blažeností. Ale to si myslel, že ho při tom nikdo nevidí.

    kapkacapka.cz/2017/07/drobnost

    #Capek #KarelCapek #Masaryk #tomasgarriguemasaryk #hovorystgm

  30. Je známo, jak míval pan prezident Masaryk rád svého starého koně Hektora; bylo to rozumné, a přitom hrdé zvíře, které se nedalo jen tak předhonit. Pan prezident ho vždycky před jízdou poplácal po šíji a podal mu kostku cukru.
    “Proč mu dáváte odměnu před jízdou?” ptal se jednou host.
    “To není odměna,” namítl pan prezident. “Ale já bych chtěl, aby se ten kůň na vyjížďku taky těšil.”
    *
    Jinak neměl k zvířatům příliš blízkého vztahu; vadil mu v tom až příliš vyvinutý smysl pro tělesnou čistotu. Nikdy neměl doma psa a dával najevo, že se to jaksi nepatří.
    ...Nicméně jednou byl přistižen, jak si hraje se štěnětem svých vnoučků; uvázal papírek na provázek a rozdováděl psisko, až bylo bez sebe blažeností. Ale to si myslel, že ho při tom nikdo nevidí.

    kapkacapka.cz/2017/07/drobnost

    #Capek #KarelCapek #Masaryk #tomasgarriguemasaryk #hovorystgm

  31. Je známo, jak míval pan prezident Masaryk rád svého starého koně Hektora; bylo to rozumné, a přitom hrdé zvíře, které se nedalo jen tak předhonit. Pan prezident ho vždycky před jízdou poplácal po šíji a podal mu kostku cukru.
    “Proč mu dáváte odměnu před jízdou?” ptal se jednou host.
    “To není odměna,” namítl pan prezident. “Ale já bych chtěl, aby se ten kůň na vyjížďku taky těšil.”
    *
    Jinak neměl k zvířatům příliš blízkého vztahu; vadil mu v tom až příliš vyvinutý smysl pro tělesnou čistotu. Nikdy neměl doma psa a dával najevo, že se to jaksi nepatří.
    ...Nicméně jednou byl přistižen, jak si hraje se štěnětem svých vnoučků; uvázal papírek na provázek a rozdováděl psisko, až bylo bez sebe blažeností. Ale to si myslel, že ho při tom nikdo nevidí.

    kapkacapka.cz/2017/07/drobnost

    #Capek #KarelCapek #Masaryk #tomasgarriguemasaryk #hovorystgm

  32. Je známo, jak míval pan prezident Masaryk rád svého starého koně Hektora; bylo to rozumné, a přitom hrdé zvíře, které se nedalo jen tak předhonit. Pan prezident ho vždycky před jízdou poplácal po šíji a podal mu kostku cukru.
    “Proč mu dáváte odměnu před jízdou?” ptal se jednou host.
    “To není odměna,” namítl pan prezident. “Ale já bych chtěl, aby se ten kůň na vyjížďku taky těšil.”
    *
    Jinak neměl k zvířatům příliš blízkého vztahu; vadil mu v tom až příliš vyvinutý smysl pro tělesnou čistotu. Nikdy neměl doma psa a dával najevo, že se to jaksi nepatří.
    ...Nicméně jednou byl přistižen, jak si hraje se štěnětem svých vnoučků; uvázal papírek na provázek a rozdováděl psisko, až bylo bez sebe blažeností. Ale to si myslel, že ho při tom nikdo nevidí.

    kapkacapka.cz/2017/07/drobnost

    #Capek #KarelCapek #Masaryk #tomasgarriguemasaryk #hovorystgm

  33. Je známo, jak míval pan prezident Masaryk rád svého starého koně Hektora; bylo to rozumné, a přitom hrdé zvíře, které se nedalo jen tak předhonit. Pan prezident ho vždycky před jízdou poplácal po šíji a podal mu kostku cukru.
    “Proč mu dáváte odměnu před jízdou?” ptal se jednou host.
    “To není odměna,” namítl pan prezident. “Ale já bych chtěl, aby se ten kůň na vyjížďku taky těšil.”
    *
    Jinak neměl k zvířatům příliš blízkého vztahu; vadil mu v tom až příliš vyvinutý smysl pro tělesnou čistotu. Nikdy neměl doma psa a dával najevo, že se to jaksi nepatří.
    ...Nicméně jednou byl přistižen, jak si hraje se štěnětem svých vnoučků; uvázal papírek na provázek a rozdováděl psisko, až bylo bez sebe blažeností. Ale to si myslel, že ho při tom nikdo nevidí.

    kapkacapka.cz/2017/07/drobnost

    #Capek #KarelCapek #Masaryk #tomasgarriguemasaryk #hovorystgm

  34. T.G.M.: “Tolik lidí dnes káže o své lásce k národu, ale prosím vás, jakým nepěkným a nevzdělaným jazykem to kážou! Říká se vlastenectví, a přitom nemáme pořádný a praktický slovník své vlastní řeči. Musí se dobře česky mluvit, aby se dobře česky myslelo. Takový dobrý slovník bude větší služba národu než mnoho takzvaných vlasteneckých hesel...”

    kapkacapka.cz/2016/12/t-g-m-ce

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #HovorysTGM #slovnik

  35. T.G.M.: “Tolik lidí dnes káže o své lásce k národu, ale prosím vás, jakým nepěkným a nevzdělaným jazykem to kážou! Říká se vlastenectví, a přitom nemáme pořádný a praktický slovník své vlastní řeči. Musí se dobře česky mluvit, aby se dobře česky myslelo. Takový dobrý slovník bude větší služba národu než mnoho takzvaných vlasteneckých hesel...”

    kapkacapka.cz/2016/12/t-g-m-ce

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #HovorysTGM #slovnik

  36. T.G.M.: “Tolik lidí dnes káže o své lásce k národu, ale prosím vás, jakým nepěkným a nevzdělaným jazykem to kážou! Říká se vlastenectví, a přitom nemáme pořádný a praktický slovník své vlastní řeči. Musí se dobře česky mluvit, aby se dobře česky myslelo. Takový dobrý slovník bude větší služba národu než mnoho takzvaných vlasteneckých hesel...”

    kapkacapka.cz/2016/12/t-g-m-ce

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #HovorysTGM #slovnik

  37. T.G.M.: “Tolik lidí dnes káže o své lásce k národu, ale prosím vás, jakým nepěkným a nevzdělaným jazykem to kážou! Říká se vlastenectví, a přitom nemáme pořádný a praktický slovník své vlastní řeči. Musí se dobře česky mluvit, aby se dobře česky myslelo. Takový dobrý slovník bude větší služba národu než mnoho takzvaných vlasteneckých hesel...”

    kapkacapka.cz/2016/12/t-g-m-ce

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #HovorysTGM #slovnik

  38. "Tož dobře: co je to pravda?"
    "Aha, otázka Pilátova. Prosím vás, co to je, tam ti ptáci v parku?"
    "Straky, pane prezidente."
    "Máte lepší oči. Nejsou to holubi?"
    "Ne, straky."
    "Víte to bezpečně?"
    "Vím. Už se na ně dívám chvíli, a pozorně. Holubi lítají jinak."
    "Tak vidíte, sám jste řekl znaky pravdy: že to víte bezpečně, protože jste se pozorně díval, a já jsem si své poznání ověřil vámi. Když mermo chcete definici pravdy, řekl bych: pravda je to, co bezpečně a kriticky víme, co je skutečnost uvědomělá.
    [...]
    Myslit, poznávat, vědět, to znamená dobře si uvědomit, co víme a co nevíme, co jsme poznali, co neznáme, co poznat nemůžeme. Kritickost neznamená váhavost, nerozhodnost, pochybovačnost nebo skepsi. Být kritický, to je zkoumat, přezkoušet, kontrolovat, ověřovat své poznatky. To je aspoň jedno kritérion pravdy: pravda je soud, který obstál ve zkušebním ohni kritiky."

    kapkacapka.cz/2018/03/co-je-pr

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #HovorysTGM

  39. T.G.M.: "Máme už několik set mezinárodních a světových institucí vědeckých, právních, sociálních a tak dále – ano, i sport je dnes světový. Vidět, že národy počínají pochopovat to nejhlavnější, že nutná vzájemnost se dá uskutečňovat prostředky mírnými a rozumnými, nenásilně, federací, organizací samostatných států a národů.
    [...]
    Vzpomínám si, k čemu došel Napoleon na Svaté Heleně: že v Evropě už nebude možná jiná rovnováha než spolek národů. Že prý byl nucen Evropu zkrotit zbraněmi, ale dnes musí být přesvědčena; není důvodů, aby se mezi národy udržovala nenávist... Nu, myslím si: kolik Napoleonů a Napoleonků bude muset ještě přijít k rozumu?

    kapkacapka.cz/2022/03/dejiny-s

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #HovorysTGM

  40. T.G.M.: "Všechna rozumná a poctivá politika je provádění a upevňování humanity uvnitř i navenek; politiku, jako vše, co děláme, nutno důsledně podřizovat zákonům etickým. Vím, že jsou politikové, hlavně ti, kteří se považují za náramně praktické a chytré, kterým se ten požadavek nelíbí; ale zkušenost, nejen moje, myslím, učí, že politika rozumná a poctivá, jak jí říká Havlíček, je nejúčinnější a nejpraktičtější. Nakonec mívají takzvaní idealisté vždycky pravdu a udělají pro stát, pro národ a lidstvo víc než ti politikové, jak se jim říká, reální a chytří. Chytráci jsou koneckonců hloupí."

    K.Č.: "Jenže ve své době idealisté pravdu nemívají."

    T.G.M.: "Někdy ne, někdy ano; i v politice boží mlýny melou pomalu, ale melou jistě..."

    kapkacapka.cz/.../10/politicka

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #HovorysTGM

  41. T.G.M.: "Všechna rozumná a poctivá politika je provádění a upevňování humanity uvnitř i navenek; politiku, jako vše, co děláme, nutno důsledně podřizovat zákonům etickým. Vím, že jsou politikové, hlavně ti, kteří se považují za náramně praktické a chytré, kterým se ten požadavek nelíbí; ale zkušenost, nejen moje, myslím, učí, že politika rozumná a poctivá, jak jí říká Havlíček, je nejúčinnější a nejpraktičtější. Nakonec mívají takzvaní idealisté vždycky pravdu a udělají pro stát, pro národ a lidstvo víc než ti politikové, jak se jim říká, reální a chytří. Chytráci jsou koneckonců hloupí."

    K.Č.: "Jenže ve své době idealisté pravdu nemívají."

    T.G.M.: "Někdy ne, někdy ano; i v politice boží mlýny melou pomalu, ale melou jistě..."

    kapkacapka.cz/.../10/politicka

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #HovorysTGM

  42. T.G.M.: "Všechna rozumná a poctivá politika je provádění a upevňování humanity uvnitř i navenek; politiku, jako vše, co děláme, nutno důsledně podřizovat zákonům etickým. Vím, že jsou politikové, hlavně ti, kteří se považují za náramně praktické a chytré, kterým se ten požadavek nelíbí; ale zkušenost, nejen moje, myslím, učí, že politika rozumná a poctivá, jak jí říká Havlíček, je nejúčinnější a nejpraktičtější. Nakonec mívají takzvaní idealisté vždycky pravdu a udělají pro stát, pro národ a lidstvo víc než ti politikové, jak se jim říká, reální a chytří. Chytráci jsou koneckonců hloupí."

    K.Č.: "Jenže ve své době idealisté pravdu nemívají."

    T.G.M.: "Někdy ne, někdy ano; i v politice boží mlýny melou pomalu, ale melou jistě..."

    kapkacapka.cz/.../10/politicka

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #HovorysTGM

  43. T.G.M.: "Všechna rozumná a poctivá politika je provádění a upevňování humanity uvnitř i navenek; politiku, jako vše, co děláme, nutno důsledně podřizovat zákonům etickým. Vím, že jsou politikové, hlavně ti, kteří se považují za náramně praktické a chytré, kterým se ten požadavek nelíbí; ale zkušenost, nejen moje, myslím, učí, že politika rozumná a poctivá, jak jí říká Havlíček, je nejúčinnější a nejpraktičtější. Nakonec mívají takzvaní idealisté vždycky pravdu a udělají pro stát, pro národ a lidstvo víc než ti politikové, jak se jim říká, reální a chytří. Chytráci jsou koneckonců hloupí."

    K.Č.: "Jenže ve své době idealisté pravdu nemívají."

    T.G.M.: "Někdy ne, někdy ano; i v politice boží mlýny melou pomalu, ale melou jistě..."

    kapkacapka.cz/.../10/politicka

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #HovorysTGM

  44. T.G.M.: "Všechna rozumná a poctivá politika je provádění a upevňování humanity uvnitř i navenek; politiku, jako vše, co děláme, nutno důsledně podřizovat zákonům etickým. Vím, že jsou politikové, hlavně ti, kteří se považují za náramně praktické a chytré, kterým se ten požadavek nelíbí; ale zkušenost, nejen moje, myslím, učí, že politika rozumná a poctivá, jak jí říká Havlíček, je nejúčinnější a nejpraktičtější. Nakonec mívají takzvaní idealisté vždycky pravdu a udělají pro stát, pro národ a lidstvo víc než ti politikové, jak se jim říká, reální a chytří. Chytráci jsou koneckonců hloupí."

    K.Č.: "Jenže ve své době idealisté pravdu nemívají."

    T.G.M.: "Někdy ne, někdy ano; i v politice boží mlýny melou pomalu, ale melou jistě..."

    kapkacapka.cz/.../10/politicka

    #KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #HovorysTGM

  45. “Poslyšte, já jsem starý člověk a mnoho pamatuju. Mnoho. A já vám řeknu, že přes všecko zlé je svět daleko lepší, než byl za mého mládí. Je pokrok. Žije se líp – obecně. A to jsme teprve v začátcích. Vždyť se sotva sto let pracuje vědomě na pokroku, na hygieně, na sociálních opatřeních. Jen si považte, co se dá udělat za tisíce let! Vždyť máme na to tisíce a tisíce let před sebou!”
    “Taky na války,” vyhrkl pochybovačně prezidentův průvodce.
    Starý pán se skoro zamračil.
    “Třeba i na války,” řekl. “Ale copak po nich nebude zase budoucnost?”
    (LN, 6. 3. 1938)

    kapkacapka.cz/2016/03/t-g-m-bu

    #Capek #KarelCapek #Masaryk #tomasgariguemasaryk #HovorysTGM

  46. “Poslyšte, já jsem starý člověk a mnoho pamatuju. Mnoho. A já vám řeknu, že přes všecko zlé je svět daleko lepší, než byl za mého mládí. Je pokrok. Žije se líp – obecně. A to jsme teprve v začátcích. Vždyť se sotva sto let pracuje vědomě na pokroku, na hygieně, na sociálních opatřeních. Jen si považte, co se dá udělat za tisíce let! Vždyť máme na to tisíce a tisíce let před sebou!”
    “Taky na války,” vyhrkl pochybovačně prezidentův průvodce.
    Starý pán se skoro zamračil.
    “Třeba i na války,” řekl. “Ale copak po nich nebude zase budoucnost?”
    (LN, 6. 3. 1938)

    kapkacapka.cz/2016/03/t-g-m-bu

    #Capek #KarelCapek #Masaryk #tomasgariguemasaryk #HovorysTGM

  47. “Poslyšte, já jsem starý člověk a mnoho pamatuju. Mnoho. A já vám řeknu, že přes všecko zlé je svět daleko lepší, než byl za mého mládí. Je pokrok. Žije se líp – obecně. A to jsme teprve v začátcích. Vždyť se sotva sto let pracuje vědomě na pokroku, na hygieně, na sociálních opatřeních. Jen si považte, co se dá udělat za tisíce let! Vždyť máme na to tisíce a tisíce let před sebou!”
    “Taky na války,” vyhrkl pochybovačně prezidentův průvodce.
    Starý pán se skoro zamračil.
    “Třeba i na války,” řekl. “Ale copak po nich nebude zase budoucnost?”
    (LN, 6. 3. 1938)

    kapkacapka.cz/2016/03/t-g-m-bu

    #Capek #KarelCapek #Masaryk #tomasgariguemasaryk #HovorysTGM

  48. “Poslyšte, já jsem starý člověk a mnoho pamatuju. Mnoho. A já vám řeknu, že přes všecko zlé je svět daleko lepší, než byl za mého mládí. Je pokrok. Žije se líp – obecně. A to jsme teprve v začátcích. Vždyť se sotva sto let pracuje vědomě na pokroku, na hygieně, na sociálních opatřeních. Jen si považte, co se dá udělat za tisíce let! Vždyť máme na to tisíce a tisíce let před sebou!”
    “Taky na války,” vyhrkl pochybovačně prezidentův průvodce.
    Starý pán se skoro zamračil.
    “Třeba i na války,” řekl. “Ale copak po nich nebude zase budoucnost?”
    (LN, 6. 3. 1938)

    kapkacapka.cz/2016/03/t-g-m-bu

    #Capek #KarelCapek #Masaryk #tomasgariguemasaryk #HovorysTGM

  49. T.G.M.: "Ježíš svého učení nedokazoval: mluvil vždycky jako moc maje; nepolemizoval teologicky, ale potíral farizeje a zákoníky tím, že ukazoval na jejich nepravou zbožnost a morálku. Ukázal, že náboženství pravé, pravá zbožnost proniká celým životem, i tím denním, všedním, a proniká jím stále, v každém okamžiku; většina lidí se spokojuje s náboženstvím svátečním, okázalým a málo upřímným – jen o výjimečných příležitostech, zvláště když je zle, vzpomínají si na Pána Boha a křičí pak o pomoc a čekají znamení a zázraky. Ale život věčný nebude až po smrti a na onom světě – žijeme ve věčnosti už teď a vždycky. To se rozumí, lidé si to neradi uvědomují, odkládají věčnost na dlouhé lokte; nechávají si ji v rezervě na dobu po smrti. Náboženství se může prožívat nejen v kostele, ale i ve fabrice a na poli, v kravíně i v salóně, v smutku i v radosti. To je příklad Ježíšův."

    kapkacapka.cz/2016/12/nabozens
    💝 pomoztedetem.cz/ 💝

    #Capek #Masaryk #lidskost #laska