#masaryk — Public Fediverse posts

#JanMasaryk (* 14. 9. 1886, † 10. 3. 1948)
"Když se na to tak koukám z vládní lavice, je mi mdlo. Jak poslušně zvedají ručičky. Já bych šel a objal prvního, kdo by mezi nimi projevil nejmenší známku samostatného myšlení. Ale člověk nemá koho objímat.
[...]
Jednou se mě zeptal [tata], co si myslím o těchhle pokusech našich státníků zbavit se opozice touto snadnou cestou. Tak jsem mu řekl, že když jsme jako kluci čutali merunu, nikdy nám nenapadlo jít k soudci a chtít po něm, aby vyhodil ze hřiště těch jedenáct kluků, kteří hráli proti nám. Mohl vyloučit jenom ty, kteří nehráli fair. Jenže dneska nejsem tak docela jistý, že komunisté vůbec kdy hráli fair. Oni totiž ve skutečnosti nikdy neuznávali, že by stejná pravidla platila pro obě strany. Jenže teď nám nastříleli už trochu moc gólů a taky nikde nevidím soudce, který by si troufal odpískat faul.
[...]
Někdy si myslím, že by nebylo zlé, kdyby každý prošel taky kursem všeho toho, co je opak svobody. My jsme si takový kurs absolvovali, a dokonce jsme si leckterý rok i zopakovali. Ve skutečnosti jsme asi seděli v univerzitě nesvobody tak dlouho, že si na to naši lidé už pomalu zvykli. Ale krátký kurs, ne tak intenzívní jako ten, kterým jsme prošli my, by byl pro moc lidí dobrý. Někdy jsem si přál, kdyby tak třebas Angličané a Američané prošli takovým docela kraťoučkým prázdninovým kursem nesvobody. Vsadím se s vámi, že by se nikdo v Americe už nikdy neodvážil mluvit o izolacionismu a Angličany by už nikdo nikdy nenašel tak nepřipravené, jako byli v roce 1939, když měli všeho všudy dva kanóny v Britském muzeu. Taky by si pak víc vážili svých zahrádek.
[…]
Dokud vám někdo nestojí za zády, nepoloží vám browning mezi lopatky a nediktuje vám, co máte psát a říkat a učit, nevíte opravdu, jaká to je veliká věc, když smíte říkat a učit, čemu sám věříte."

Fischl, V. a Masaryk, J., Hovory s Janem Masarykem. Praha: Česká expedice, 1996. ISBN 80-85611-69-4.
https://www.youtube.com/watch?v=21Dvos_b2Ik

#Masaryk #vyroci #vzpominky

Považují ho za cynika nebo za filozofa, za vysměváčka nebo za puritána; ale je příliš chytrý na cokoliv z toho všeho; je příliš duch, než aby na všech jeho hranách a omezeních nejiskřila nezkrotná svoboda. Je příliš pln ducha, než aby byl příliš člověkem; má-li jaký nedostatek, je v tom, že je tak nelidsky svrchovaný. Nezáleží mnoho na tom, že je Ir nebo Brit nebo Evropan dneška; neztělesňuje nic z toho, představuje se zálibou jenom jednu velikou věc, totiž sebe sama; ale i to dělá neuctivě a s bujnou rozpustilostí.

Chcete od něho slyšet něco zajímavého pro nás? “Znám jenom tři téměř počestné lidi,” řekl; “jsou to Masaryk, Branting a generál Smuts.” To “téměř počestný” je typicky shawovské; jeho Caesar je téměř veliký, jeho Johanka z Arcu je téměř svatá, jeho hrdinové téměř heroičtí, jeho lidé téměř lidští; všem schází právě jen kousek, aby jejich autor sklonil svou nelidsky vztyčenou hlavu, svou pýchu rozumu, svou příliš ostrou zbraň důmyslu a vypadal najednou jako člověk z nás ostatních. Snad ani nepatří mezi nás smrtelníky.

https://www.kapkacapka.cz/2016/12/gbs.html

#KarelCapek #Capek #TomasGarrigueMasaryk #Masaryk #GeorgeBernardShaw #GBS

14. září 1937
DNES VYDECHL NAPOSLED TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK,
[...]
My pamětníci, my vrstevníci vidíme v Masarykovi bojovnost i moudrost, krásu i velikost, klasický vzor muže a ducha; ale krásnější i hlubší bylo to, co on sám prožíval v sobě; byl to boží řád, dětská důvěra, veliká láska a nesmírná zkušenost, moudrost a jistota víry. Vše ostatní jsou veliké, zrovna nadlidské dějiny; ale muž, který je nesl, prožíval v sobě něco, co je zároveň krajní lidská pokora i hrdost: že je nástrojem v rukou božích.

https://www.kapkacapka.cz/2016/09/vecny-masaryk.html
Cesta devíti hodin: https://www.lidovky.cz/nazory/karel-capek-cesta-deviti-hodin.A111223_111052_ln_nazory_glu?
#Capek #KarelCapek #Masaryk #Pohreb #Cestadevitihodin